Kronika 1890 - 1899, 7. část
Obnova kostelu v letech 1890tých a dějiny jeho za faráře Josefa Fišary (1890 - 1899) - závěr
Léta Páně 1899
Přípisem Nejdůst. Knížecí arcibiskupské konsistoře v Olomouci ze dne 18. ledna 1899 čís. 1150 rozhodnuto, aby postavení nového hlavního oltáře v Sukdole dalo se p. Methodějovi Fábelovi z Prostějova, který dle předloženého plánu práci převzal, dne 31. ledna 1899 vše vyměříl a s prací započal, která do svátku sv. Petra a Pavla r. 1899 hotova býti má.
Dne 14. ledna zaslala paní Marie Koblihová z Olšan faráři sukdolskému 50 zl. na okrasu chrámu Páně.
Dne 30. ledna 1899 odevzdán faráři čistý výtěžek ze zábavy Cyrillské jednoty, 26. zl na nový oltář.
Dne 16. února 1899 odevzdal p. Tomáš Grulich, starosta ze Seče, za 2 anděly, které stojí nyní na starém oltáři a na novém umístěny býti nemohou a on sobě je pro kapli Sečskou vyžádal, 20 zl. na nový oltář.
Dne 22 února 1899 darovala záložna jednovská obnos 20 zl na nový oltář.
27. února 1899 darovala záložna sukdolská obnos 20 zl. na nový oltář.
29. dubna 1899 daroval d. p. P. František Stýskal, coop. v místě, obnos 5 zl. na oltář.
29. dubna 1899 darovala Josefa Křížková ze Sukdola 3 zl. na oltář.
1. května 1899 daroval p. Ferd. Schmaus s paní z Prostějova 10 zl na oltář v Sukdole.
Další dary na nový oltář uvedou se pak na zvláštním seznamu, který se k památní knize připojí.
Dne 9. května 1899 obdržel farář Josef Fišara věci, které dal u p. Ludvika Adlera ve Vídni pozlatiti, a sice :
1. Starou monstranci se stříbrnou lunetou, nové kamínky dáti, obnosem 45 zl.
2. Stříbrné ciborium, které v roce 1884 od Terezie Zatloukalové ze Sukdola a jistého dobrodince zakoupeno, celé jest stříbrné a ceniti se může až na 300 zl., krásně pozlaceno a stopka též křížkem upravena, obnosem 28 zl.
3. Křížek (pacifikále) pozlacen a postříbřen obnosem 7 zl.
Na zaplacení těchto 80 zl. upotřebil farář peníze, které za kostelní sedadla vybral, dílem z vchodové pokladničky upotřebil, také zaplatil farář varhanáři Jos. Mádrovi z Petrasdorfu za opravu velké kovové píšťaly v „principálu“, která se v roce 1898 sama zlámala 16 zl. z peněz za místa kostelní vybraná, čímž zálohy peněžní vyčerpány a zůstalo ještě 12 zl. dluhu u p. Adlera ve Vídni.
Dne 23. dubna 1899 obdržel farář sukdolský Josef Fišara prezentaci pro faráře v Zábřehu, o kterou se ucházel. Presentace datována ve dvorní kanceláři jeho jasnosti knížete Liechtensteina dne 18. dubna 1899. Před svým odchodem postaral se ještě o to, aby ve farnosti konala se obnova sv. misií. Sám osobně vyžádal k tomu svolení Jeho knížecí arcibiskupské milosti, kteréžto povolení datováno 6. dubna 1899 při generální vizitaci v Rázové ve Slezku, a tak po vykonaných sv. misiích v sousední Konici dojeli d. pp. misionáři z Konice do Sukdola a konána zde od 28. května do 3. června 1899 renovace sv. misií.
Dne 28. května při ranní mši sv. uvedeni ve slavném průvodu z fary do kostela P. Částek, superior a P. Hradilák a po „Veni Sancto“ a příslušných modlitbách místním farářem radostně uvítáni a P. Částek ihned z kazatelny lid oslovil a pořádek obnovy sv. misií oznámil. O 9. hod sloužena mše sv. pro školní dítky, a tyto pak odvedeny do školy, kde pak poučeny a ze vzdálenějších osad ihned sv. zpověď vykonaly. Odpoledne dojel třetí d. p. misionář, P. Melichar, a vyzpovídány ostatní dítky. V pondělí dne 29. odvedeny dítky společně ku sv. přijímání a v kostele při sv. úkonu k nám d. p. P. Hradilák velmi krásně promluvil. Cvičení mužů a žen spolu měl v. p. P. Hradilák, cvičení panen P. Částek, cvičení mládenců P. Melichar. Každý den počaly mše sv. o 1/2 6. hod, o 6. hod druhá, o 1/2 7 hod kázání a o 1/2 8 třetí mše sv., odpoledne o 6. hod. sv. růženec, o 1/2 7. hod kázání a pak vždy sv. slavné požehnání, které odbýval farář za asistence cooperátora. Kázání měli d. pp. misionáři střídavě a projednávali následující thémata: 1. /Zpověď dobrá, 2./Malý počet vyvolených, 3. / Smrt, 4. /Pohoršení, 5. /Soud, 6. /Častější sv. zpověď a sv. přijímání, 7. /Věčnost, 8. / Božské Srdce Páně (ve čtvrtek slavnost Božího Těla), 9. /Bolesti Panny Marie, 10. /Závěrek.
Panny, ženy a vdovy měly společné sv. přijímání ve středu 31. května, mužové a mládenci měli společné sv. přijímání v pátek 2. června. V krásném průvodu opět po obou krát vedeni byli od kříže u větřáku do chrámu Páně a promluvy, které k nim d. pp. misionáři konali, byly velmi dojemné a krásné. Vcelku přistoupilo k sv. přijímání a sv. zpověď vykonalo 1926 farníků.
Téměř všichni farníci vykonali povinnost svou, tak zvlášť všichni starostové obcí, páni učitelé školy jednovské, jen páni učitelé venkovských škol z Hrochova, Lipové a Seče se opět nedostavili. Taktéž p. lesní Sechert s paní nepřišel. Taktéž p. lesní Bitzek nedostavil se ku sv. zpovědi. Paničky pp. učitelů z Lipové i ze Seče svou povinnost vykonaly, i také sl. učitelka z Lipové.
V pátek 2. června večer odbývala se poslední pobožnost, kázal p. P. Částek, a farář Josef Fišara pak slavné Te Deum zazpíval a slavné sv. požehnání udělil. Kostel byl vždy, zvlášť ale tento večer, přeplněn a celé světlo rozžato, což velmi mocný dojem činilo. Ku konci proslovil farář ku veled. pp. otcům misionářům své poděkování a lid zvolal hlasitě Pán Bůh zaplať jim.
Dne 3. června o 1/2 7. hod bylo poslední kázání o očistci a dušičkách v očistci a sloužil pak farář J. F. slavnou zpívanou mši sv. před vystavenou velebnou svátostí oltářní za duše v očistci. Po mši sv. byl velkolepý průvod na hřbitov, kde konány modlitby za farníky a zvlášť za ty, kteří se obnovy nedočkali. Po průvodě rozjeli se d. pp. otci misionáři do jednotlivých osad, aby také churavým a neduživým se dostalo milosti obnovy sv. misií.
Odpoledne o 4. hod. odebrali se d. pp. misionáři ku poslední modlitbě do chrámu Páně, po vystoupení z chrámu Páně oslovil pp. misionáře pan starosta ze Seče Tomáš Grulich, děkuje v krásné řeči jménem všech obcí za horlivost jejich a námahu, ráčiž ještě d. p. P. Částek superior velmi krásně odpovědět a farníky k vytrvalosti a dobrému pobízel. Po posledním sbohem vstoupili d. pp. misionáři s provázejícím duchovenstvem do vozů, připravených jsouce s banderiem, které vedl pan starosta Polách, mládenci se šerpami červenobílými, hasičskými spolky ze Sukdola-Jednova, z Hrochova a z Lipové, s dvěma sbory hudebníků z Hrochova a Lipové, slavnostní branou, která před Klíčovým domem postavena, přes Sukdol na Stražisko až na stanici ku vlaku odpolednímu o 5 h. 25 min. odjíždějícímu. Poslední s Pánem Bohem a poslední poděkování pan farář Jos. Fišara. d. pp. misionářům a tím ukončeny dnové radostné obnovy sv. misií v Sukdole.
Dne 7. června 1899 byl farář Josef Fišara na faru zábřežskou Olomoucí investován.
Viděli při kanonické vizitaci dne 12. června 1899 Skupil, patr. zástupce, Tom. Polášek, správce děkanství, Vác. Hříbek, konkomisař.
Dne 15. června 1899 odejel slavnostním průvodem ze Sukdola na nové působiště do Zábřehu dp. Jos. Fišara; administrátor P. Frant. Stýskal, místní kooperátor, jemuž věci dne 12. června 1899, fáry se týkající, odevzdány byly.
Veled. J. Fišara byl tklivý. V neděli 11. června rozloučil se z kazatelny s farníky a 15. června odjížděl. Večer před tím připraveno mu zastaveníčko, od spolků zřízeny ohňostroje, a zapěly 3 sbory. Druhý den při odjezdu rozloučil se s ním řečí administr. Fr. Stýskal, místní a venkovské učitelstvo, za obce řečnil p. Tom. Grulich, starosta ze Seče, a pak 2 školní dítky, přičemž podána jemu kytice. Dítky, sbory hasičské, věřící, provázeli jej až do Sukdola a administ. až do Prostějova. Posledním velkolepým dílem odcházejícího P. Jos. Fišary byla pouť mužů, kterou na konci svého pobytu zařídil u Panny Marie v Sukdole. Pouť konána z celého děkanství českého, vyjma Něm. Brodek, dopadla skvěle. Průvody řadily se u kaple v Klárkách dne 11. června 1899 o 9. hod. ráno v počtu 3000 mužů a odtud vedeny v dlouhém slavnostním průvodu do Jednova. Promluvu u kaple v Klárkách měl dp. farář Jos. Fišara, velkou mši sv. za asistence měl místní administrátor Fr. Stýskal. Kázání pro muže před velkou měl dp. farář P. Ant. Zbořil z Konice. U sv. přijímání bylo na 500 osob, hlavně mužů poutníků. Odpoledne byla pobožnost Božského Srdce Páně, slavnost zdejšího bratrstva ustavičného klanění Nejsv. Svátosti oltářní pod ochranou sv. otce Benedikta. Kázání o B. S. P. měl administrátor P. Frant. Stýskal. , pak byla bratrská ofěra, odprošení Nejsv. Svátosti oltářní, modlitby věnovací a sv. přijímání. Přítomno bylo 11 kněží.
Působení dp. Josefa Fišary zůstane pro zdejší farnost nezapomenutelným. Obnovil celý kostel uvnitř i zevnitř, vzorně vedl duchovní správu a pečoval o rozkvět školství v duchu křesťanském.
Bůh budiž jemu na přímluvu P. M. Sukdolské štědrým odplatitelem! Popřejž jemu na novém působišti, v Zábřehu, síly a milosti, by jeho další působení bylo ke cti a slávě Boží a ku spáse duší nesmrtelných!
Dne 16. 6. 1899 přivezen nový oltář, který do 29. června byl postaven p. Metodějem Fablem, řezbářem v Prostějově. Dne 2. července v neděli připadla hlavní pouť v den „Navštívení P. Marie“, která obzvláště byla toho roku velkolepá pro nával poutníků a pro svěcení nového hlavního oltáře. Již 1. července odpoledne množství průvodů se dostavila, velká část poutníků toho dne i následujícího přijala svátost pokání, a 2. července přistoupilo ke stolu Páně přes 700 osob. Ranní kázání o radostech P. Marie měl místní administrátor (jmenován 7. června t. r.) František Stýskal, německé kázání o 1/2 8. hodině P. Pleva, kaplan z Jevíčka. Nový hlavní oltář byl slavně posvěcen o 10. hod. bývalým farářem v Sukdole, d. p. Josef Fišarou, t. č. farářem v Zábřehu, za asistence dp. Valentina Zídka, faráře na Stražisku, a d. p. Antonína Zbořila, faráře v Konici, načež přenesena do nového oltáře nejsv. Svátost oltářní. Slavnostní kázání pro svěcení přednesl krásně d. p. Jaroslav Pištecký, kaplan ze Ptení, obrav si za téma „Neposkvrněná P. Maria z veliké lásky navštívila sv. Alžběty“ a poděkoval d. p. světiteli, dobrodincům nového oltáře, a vzpomněl hlavní dobroditelky Terezie Zatloukalové, svobodné služebné ze Sukdola, která na oltář darovala 947 zl. r. ř., jakož i nejmenovaného dobrodince (Josefa Zatloukala, rolníka ze Sukdola) , který sochu sv. Antonína svým nákladem (100 zl.) zbudoval, jakož i Methoděje Fabla, řezbáře v Prostějově, který oltář zhotovil.
Dne 8. listopadu investován byl na faru Sukdolskou dp. Karel Namyslov, kooperátor v Drahanech. Dne 9. listopadu konána slavná instalace a odevzdání fary. Všechny spolky, školní mládež, představenstva obcí, a velmi mnoho věřícího lidu očekávalo svého nového faráře v Sukdole u Kaple a ničeho sobě nedělali z nepohody, která toho dne panovala. Po slavném uvítání dp. administrátorem Františkem Stejskalem, p. starostou Františkem Pijáčkem a p. nadučitelem Jiljím Novotným ubíral se průvod blátem do chrámu Páně, kde po slavných službách Božích byl nový farář vysoce důstojným pánem děkanem Tomášem Poláchem do úřadu svého uveden.
Dne 9. listopadu jmenován dosavadní správce děkanátu vysoce dp. Tomáš Polách skutečným děkanem “ad multos annos“.
Dp. František Stejskal, administrátor, ponechán v Sukdole jako kooperátor.
Dne 13. listopadu rozloučil se s farností dosavadní kooperátor dp. Václav Garlík.
Dne 24. prosince na Štědrý den otevřeno milostivé léto slavným vyzváněním po celou hodinu od 5. do 6. hod odpoledne. Za touž příčinou na Boží hod Vánoční vystavena Nejsvětější Svátost oltářní od velkých služeb Božích až přes požehnání.
>>>
Přejít na další kapitolu kroniky:
Kronika 1900, 1901, 1902
Léta Páně 1899
Přípisem Nejdůst. Knížecí arcibiskupské konsistoře v Olomouci ze dne 18. ledna 1899 čís. 1150 rozhodnuto, aby postavení nového hlavního oltáře v Sukdole dalo se p. Methodějovi Fábelovi z Prostějova, který dle předloženého plánu práci převzal, dne 31. ledna 1899 vše vyměříl a s prací započal, která do svátku sv. Petra a Pavla r. 1899 hotova býti má.
Dne 14. ledna zaslala paní Marie Koblihová z Olšan faráři sukdolskému 50 zl. na okrasu chrámu Páně.
Dne 30. ledna 1899 odevzdán faráři čistý výtěžek ze zábavy Cyrillské jednoty, 26. zl na nový oltář.
Dne 16. února 1899 odevzdal p. Tomáš Grulich, starosta ze Seče, za 2 anděly, které stojí nyní na starém oltáři a na novém umístěny býti nemohou a on sobě je pro kapli Sečskou vyžádal, 20 zl. na nový oltář.
Dne 22 února 1899 darovala záložna jednovská obnos 20 zl na nový oltář.
27. února 1899 darovala záložna sukdolská obnos 20 zl. na nový oltář.
29. dubna 1899 daroval d. p. P. František Stýskal, coop. v místě, obnos 5 zl. na oltář.
29. dubna 1899 darovala Josefa Křížková ze Sukdola 3 zl. na oltář.
1. května 1899 daroval p. Ferd. Schmaus s paní z Prostějova 10 zl na oltář v Sukdole.
Další dary na nový oltář uvedou se pak na zvláštním seznamu, který se k památní knize připojí.
Dne 9. května 1899 obdržel farář Josef Fišara věci, které dal u p. Ludvika Adlera ve Vídni pozlatiti, a sice :
1. Starou monstranci se stříbrnou lunetou, nové kamínky dáti, obnosem 45 zl.
2. Stříbrné ciborium, které v roce 1884 od Terezie Zatloukalové ze Sukdola a jistého dobrodince zakoupeno, celé jest stříbrné a ceniti se může až na 300 zl., krásně pozlaceno a stopka též křížkem upravena, obnosem 28 zl.
3. Křížek (pacifikále) pozlacen a postříbřen obnosem 7 zl.
Na zaplacení těchto 80 zl. upotřebil farář peníze, které za kostelní sedadla vybral, dílem z vchodové pokladničky upotřebil, také zaplatil farář varhanáři Jos. Mádrovi z Petrasdorfu za opravu velké kovové píšťaly v „principálu“, která se v roce 1898 sama zlámala 16 zl. z peněz za místa kostelní vybraná, čímž zálohy peněžní vyčerpány a zůstalo ještě 12 zl. dluhu u p. Adlera ve Vídni.
Dne 23. dubna 1899 obdržel farář sukdolský Josef Fišara prezentaci pro faráře v Zábřehu, o kterou se ucházel. Presentace datována ve dvorní kanceláři jeho jasnosti knížete Liechtensteina dne 18. dubna 1899. Před svým odchodem postaral se ještě o to, aby ve farnosti konala se obnova sv. misií. Sám osobně vyžádal k tomu svolení Jeho knížecí arcibiskupské milosti, kteréžto povolení datováno 6. dubna 1899 při generální vizitaci v Rázové ve Slezku, a tak po vykonaných sv. misiích v sousední Konici dojeli d. pp. misionáři z Konice do Sukdola a konána zde od 28. května do 3. června 1899 renovace sv. misií.
Dne 28. května při ranní mši sv. uvedeni ve slavném průvodu z fary do kostela P. Částek, superior a P. Hradilák a po „Veni Sancto“ a příslušných modlitbách místním farářem radostně uvítáni a P. Částek ihned z kazatelny lid oslovil a pořádek obnovy sv. misií oznámil. O 9. hod sloužena mše sv. pro školní dítky, a tyto pak odvedeny do školy, kde pak poučeny a ze vzdálenějších osad ihned sv. zpověď vykonaly. Odpoledne dojel třetí d. p. misionář, P. Melichar, a vyzpovídány ostatní dítky. V pondělí dne 29. odvedeny dítky společně ku sv. přijímání a v kostele při sv. úkonu k nám d. p. P. Hradilák velmi krásně promluvil. Cvičení mužů a žen spolu měl v. p. P. Hradilák, cvičení panen P. Částek, cvičení mládenců P. Melichar. Každý den počaly mše sv. o 1/2 6. hod, o 6. hod druhá, o 1/2 7 hod kázání a o 1/2 8 třetí mše sv., odpoledne o 6. hod. sv. růženec, o 1/2 7. hod kázání a pak vždy sv. slavné požehnání, které odbýval farář za asistence cooperátora. Kázání měli d. pp. misionáři střídavě a projednávali následující thémata: 1. /Zpověď dobrá, 2./Malý počet vyvolených, 3. / Smrt, 4. /Pohoršení, 5. /Soud, 6. /Častější sv. zpověď a sv. přijímání, 7. /Věčnost, 8. / Božské Srdce Páně (ve čtvrtek slavnost Božího Těla), 9. /Bolesti Panny Marie, 10. /Závěrek.
Panny, ženy a vdovy měly společné sv. přijímání ve středu 31. května, mužové a mládenci měli společné sv. přijímání v pátek 2. června. V krásném průvodu opět po obou krát vedeni byli od kříže u větřáku do chrámu Páně a promluvy, které k nim d. pp. misionáři konali, byly velmi dojemné a krásné. Vcelku přistoupilo k sv. přijímání a sv. zpověď vykonalo 1926 farníků.
Téměř všichni farníci vykonali povinnost svou, tak zvlášť všichni starostové obcí, páni učitelé školy jednovské, jen páni učitelé venkovských škol z Hrochova, Lipové a Seče se opět nedostavili. Taktéž p. lesní Sechert s paní nepřišel. Taktéž p. lesní Bitzek nedostavil se ku sv. zpovědi. Paničky pp. učitelů z Lipové i ze Seče svou povinnost vykonaly, i také sl. učitelka z Lipové.
V pátek 2. června večer odbývala se poslední pobožnost, kázal p. P. Částek, a farář Josef Fišara pak slavné Te Deum zazpíval a slavné sv. požehnání udělil. Kostel byl vždy, zvlášť ale tento večer, přeplněn a celé světlo rozžato, což velmi mocný dojem činilo. Ku konci proslovil farář ku veled. pp. otcům misionářům své poděkování a lid zvolal hlasitě Pán Bůh zaplať jim.
Dne 3. června o 1/2 7. hod bylo poslední kázání o očistci a dušičkách v očistci a sloužil pak farář J. F. slavnou zpívanou mši sv. před vystavenou velebnou svátostí oltářní za duše v očistci. Po mši sv. byl velkolepý průvod na hřbitov, kde konány modlitby za farníky a zvlášť za ty, kteří se obnovy nedočkali. Po průvodě rozjeli se d. pp. otci misionáři do jednotlivých osad, aby také churavým a neduživým se dostalo milosti obnovy sv. misií.
Odpoledne o 4. hod. odebrali se d. pp. misionáři ku poslední modlitbě do chrámu Páně, po vystoupení z chrámu Páně oslovil pp. misionáře pan starosta ze Seče Tomáš Grulich, děkuje v krásné řeči jménem všech obcí za horlivost jejich a námahu, ráčiž ještě d. p. P. Částek superior velmi krásně odpovědět a farníky k vytrvalosti a dobrému pobízel. Po posledním sbohem vstoupili d. pp. misionáři s provázejícím duchovenstvem do vozů, připravených jsouce s banderiem, které vedl pan starosta Polách, mládenci se šerpami červenobílými, hasičskými spolky ze Sukdola-Jednova, z Hrochova a z Lipové, s dvěma sbory hudebníků z Hrochova a Lipové, slavnostní branou, která před Klíčovým domem postavena, přes Sukdol na Stražisko až na stanici ku vlaku odpolednímu o 5 h. 25 min. odjíždějícímu. Poslední s Pánem Bohem a poslední poděkování pan farář Jos. Fišara. d. pp. misionářům a tím ukončeny dnové radostné obnovy sv. misií v Sukdole.
Dne 7. června 1899 byl farář Josef Fišara na faru zábřežskou Olomoucí investován.
Viděli při kanonické vizitaci dne 12. června 1899 Skupil, patr. zástupce, Tom. Polášek, správce děkanství, Vác. Hříbek, konkomisař.
Dne 15. června 1899 odejel slavnostním průvodem ze Sukdola na nové působiště do Zábřehu dp. Jos. Fišara; administrátor P. Frant. Stýskal, místní kooperátor, jemuž věci dne 12. června 1899, fáry se týkající, odevzdány byly.
Veled. J. Fišara byl tklivý. V neděli 11. června rozloučil se z kazatelny s farníky a 15. června odjížděl. Večer před tím připraveno mu zastaveníčko, od spolků zřízeny ohňostroje, a zapěly 3 sbory. Druhý den při odjezdu rozloučil se s ním řečí administr. Fr. Stýskal, místní a venkovské učitelstvo, za obce řečnil p. Tom. Grulich, starosta ze Seče, a pak 2 školní dítky, přičemž podána jemu kytice. Dítky, sbory hasičské, věřící, provázeli jej až do Sukdola a administ. až do Prostějova. Posledním velkolepým dílem odcházejícího P. Jos. Fišary byla pouť mužů, kterou na konci svého pobytu zařídil u Panny Marie v Sukdole. Pouť konána z celého děkanství českého, vyjma Něm. Brodek, dopadla skvěle. Průvody řadily se u kaple v Klárkách dne 11. června 1899 o 9. hod. ráno v počtu 3000 mužů a odtud vedeny v dlouhém slavnostním průvodu do Jednova. Promluvu u kaple v Klárkách měl dp. farář Jos. Fišara, velkou mši sv. za asistence měl místní administrátor Fr. Stýskal. Kázání pro muže před velkou měl dp. farář P. Ant. Zbořil z Konice. U sv. přijímání bylo na 500 osob, hlavně mužů poutníků. Odpoledne byla pobožnost Božského Srdce Páně, slavnost zdejšího bratrstva ustavičného klanění Nejsv. Svátosti oltářní pod ochranou sv. otce Benedikta. Kázání o B. S. P. měl administrátor P. Frant. Stýskal. , pak byla bratrská ofěra, odprošení Nejsv. Svátosti oltářní, modlitby věnovací a sv. přijímání. Přítomno bylo 11 kněží.
Působení dp. Josefa Fišary zůstane pro zdejší farnost nezapomenutelným. Obnovil celý kostel uvnitř i zevnitř, vzorně vedl duchovní správu a pečoval o rozkvět školství v duchu křesťanském.
Bůh budiž jemu na přímluvu P. M. Sukdolské štědrým odplatitelem! Popřejž jemu na novém působišti, v Zábřehu, síly a milosti, by jeho další působení bylo ke cti a slávě Boží a ku spáse duší nesmrtelných!
Dne 16. 6. 1899 přivezen nový oltář, který do 29. června byl postaven p. Metodějem Fablem, řezbářem v Prostějově. Dne 2. července v neděli připadla hlavní pouť v den „Navštívení P. Marie“, která obzvláště byla toho roku velkolepá pro nával poutníků a pro svěcení nového hlavního oltáře. Již 1. července odpoledne množství průvodů se dostavila, velká část poutníků toho dne i následujícího přijala svátost pokání, a 2. července přistoupilo ke stolu Páně přes 700 osob. Ranní kázání o radostech P. Marie měl místní administrátor (jmenován 7. června t. r.) František Stýskal, německé kázání o 1/2 8. hodině P. Pleva, kaplan z Jevíčka. Nový hlavní oltář byl slavně posvěcen o 10. hod. bývalým farářem v Sukdole, d. p. Josef Fišarou, t. č. farářem v Zábřehu, za asistence dp. Valentina Zídka, faráře na Stražisku, a d. p. Antonína Zbořila, faráře v Konici, načež přenesena do nového oltáře nejsv. Svátost oltářní. Slavnostní kázání pro svěcení přednesl krásně d. p. Jaroslav Pištecký, kaplan ze Ptení, obrav si za téma „Neposkvrněná P. Maria z veliké lásky navštívila sv. Alžběty“ a poděkoval d. p. světiteli, dobrodincům nového oltáře, a vzpomněl hlavní dobroditelky Terezie Zatloukalové, svobodné služebné ze Sukdola, která na oltář darovala 947 zl. r. ř., jakož i nejmenovaného dobrodince (Josefa Zatloukala, rolníka ze Sukdola) , který sochu sv. Antonína svým nákladem (100 zl.) zbudoval, jakož i Methoděje Fabla, řezbáře v Prostějově, který oltář zhotovil.
Dne 8. listopadu investován byl na faru Sukdolskou dp. Karel Namyslov, kooperátor v Drahanech. Dne 9. listopadu konána slavná instalace a odevzdání fary. Všechny spolky, školní mládež, představenstva obcí, a velmi mnoho věřícího lidu očekávalo svého nového faráře v Sukdole u Kaple a ničeho sobě nedělali z nepohody, která toho dne panovala. Po slavném uvítání dp. administrátorem Františkem Stejskalem, p. starostou Františkem Pijáčkem a p. nadučitelem Jiljím Novotným ubíral se průvod blátem do chrámu Páně, kde po slavných službách Božích byl nový farář vysoce důstojným pánem děkanem Tomášem Poláchem do úřadu svého uveden.
Dne 9. listopadu jmenován dosavadní správce děkanátu vysoce dp. Tomáš Polách skutečným děkanem “ad multos annos“.
Dp. František Stejskal, administrátor, ponechán v Sukdole jako kooperátor.
Dne 13. listopadu rozloučil se s farností dosavadní kooperátor dp. Václav Garlík.
Dne 24. prosince na Štědrý den otevřeno milostivé léto slavným vyzváněním po celou hodinu od 5. do 6. hod odpoledne. Za touž příčinou na Boží hod Vánoční vystavena Nejsvětější Svátost oltářní od velkých služeb Božích až přes požehnání.
>>>
Přejít na další kapitolu kroniky:
Kronika 1900, 1901, 1902
