Kronika 1940 - 1944
1940
Do poloviny ledna mrzlo na sucho a teprve od 17. ledna padal sníh. Velmi tuhou zimou byly poškozeny ovocné stromy. Pro příliš deštivé jaro se opozdily i polní práce. Žně rovněž byly opožděny a výnosy velmi nízké. Podzim byl chladný a koncem října byly už námrazy na telefonním i elektrickém vedení i na stromech. Projevoval se nedostatek paliva. Začátkem roku bylo nařízeno odstranit všechny sochy a pomníky, které připomínaly první republiku. Zavedeny byly občanské legitimace a pro mládež „Kenkarten“. Nařízeno zatemňováni od západu slunce až do rozednění. Přestupky byly četnictvem přísně stíhány. Zakázány byly rovněž taneční zábavy. Nebyly povoleny některé učebnice, mezi nimiž i „Katolická prvouka“.
Dne 7. července byl vydán zákaz veškerého shromažďování. V polovině roku rozpuštěn Český červený kříž a jeho majetek zabaven. V tomto roce začalo také přísné pronásledování židů. Každý státní zaměstnanec i kněží byli nuceni podat prohlášení o arijském původu až do třetího kolena. To muselo býti doloženo rodnými a křestními listy, oddavkovými rodičů, prarodičů i praprarodičů.
Sňatků 20
narozených 42
a zemřelých 34
1941
Velmi tuhá zima a velmi mnoho sněhu. Silniční i železniční doprava byla několikrát zastavena a přerušena. Pro nedostatek paliva nařízeny na školách uhelné prázdniny. Byly nařízeny povinné dodávky zemědělských plodin a výrobků a byly kontrolovány za četnické asistence. Také mlýny byly kontrolovány, aby se nemlelo bez povolení, tj. na černo, a byly prováděny silniční kontroly, aby se zemědělské výrobky nepřevážely.
V září byly vydány lístky na brambory.
Dne 10. června byla zastavena činnost Sokola a 30.11. zastavena činnost „Orla“ a pořízen soupis jmění. Majetek spolků užívalo
„kuratorium“, spolek pro výchovu mládeže. Byly zavedeny povinné kurzy němčiny. Kurzy v Jednově vedl řídící učitel Josef Hubáček. Později konané zkoušky z německého jazyka měly vliv na snížení platů.
Bylo nařízeno používání tiskopisů dvojjazyčných, německo-českých. I razítka musela být dvojjazyčná. Bylo také nařízeno vyvěšování protektorátního praporu bílo-červeného. Knihovny byly vyrabovány a tzv. „závadné knihy“ byly odvezeny. Obecní kronika odvezena do zemského archívu. Říšský protektor Kondratin von Neurath byl odvolán jako málo přísný a nahrazen SS obergrupenführerem a generálem policie Reinhardem Heydrichem. Dne 26. září byl zatčen a uvězněn předseda tzv. protektorátní vlády ing. Alois Eliáš, protože byl zapojen do ilegálního hnutí. Téhož dne bylo vyhlášeno stanné právo a mnoho osob bylo odsouzeno a zastřeleno. Náboženský týdeník „Rozsévač“ byl úředně zastaven.
Rok 1941 bude památným v dějinách této farnosti. Náboženský život jevil stálost ve víře a horlivost při účasti na bohoslužbách i na svátostech, sv. přijímání bylo podáno 24.000. Na nové varhany vybráno 102.762,- Kč.
Sňatků 25
narozených 56
zemřelých 34
Rok 1942
Následkem tuhé zimy vymrzly zeminy a na jaře nedostatek osiva působil potíže. 15. února byl zřízen elektrický pohon na zvony 24.000 Kč, a 15. března a 2. dubna byly z věže v Jednově sňaty zvony a nebyl na hlavní věži ponechán ani jeden. Rovněž byl odebrán zvon na kapli v Suchdole, s bolestí v srdci a s pláčem se farníci s nimi loučili, ale předpovídali, že tyto ukradené zvony německé říši brzy odzvoní a stalo se tak velmi brzy. Ani nestačili všechny zvony použít na válečné účely.
Úspěchy německých armád na všech frontách byly zastaveny a přicházely porážky. Po jedné z největších bitev u Stalingradu začaly se v Rusku formovat československé jednotky pod vedením podplukovníka Ludvíka Svobody.
Za říšského protektora Heydricha zakoušel český národ těžké chvíle. Proto 27. května byl spáchán atentát na říšského protektora Heydricha (Kubiš, Gabčík, Valčík). Hozenou pumou byl těžce raněn a 4. června zemřel. Za 8 měsíců jeho vlády bylo hlášeno 462 poprav. Po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a na vypátrání pachatelů vypsána odměna 10 milionů korun. Německá krutost se stále stupňovala. 10.6. vyvražděny Lidice a srovnány se zemí. 174 mužů od 15 let bylo zastřeleno a 106 žen a dětí odvezeny neznámo kam. Velmi statečně si počínal tamější římskokatolický farář Josef Šterberka, byl už stařičký, byla mu nabídnuta milost a volný odchod z Lidic. Odmítl tuto nabízenou milost a zemřel s ostatními muži. Lidice byly vyhlazeny z nařízení Karla Hermana Franka. 24. června stihl podobný osud obec Ležáky na Chrudimsku. Muži zastřeleni a ženy s dětmi odvlečeny. 1. září byl popraven pravoslavný biskup Gorazd, jeho kaplan dr. Vladimír Petřek, pravoslavný farář Čikl. 18. června vypátralo gestapo v pravoslavném kostele v Praze npor. Opálku, por. Gabčíka, por. Kubiše, por. Valčíka, rotmistra Švarce a četnického aspiranta Bublíka, kteří v nerovném hrdinném zápase podlehli. 14. září byli zatčeni příbuzní těch osob, které utekly za hranice. Ženy byly internovány ve Svatobořicích. 1. října odsouzen k smrti ministerský předseda ing. Alois Eliáš.
Od fy Josef Melzer, továrna na varhany, Kutná Hora, byly zakoupeny varhany v ceně 105.000 korun. 11. října byly posvěceny.
4.12. se odstěhoval do Orlovic, okr. Vyškov, zdejší kooperátor
P. Ferdinad Kacelle.
Sňatků 27
narozených 54
zemřelých 32
Rok 1943
Tento rok byl teplotně mírný. V únoru se už selo. Nastalo suché jaro a chladný duben i květen. Červen a červenec byl deštivý, nastaly povodně a velká vedra. Nejvyšší teplota za posledních 50 let byla naměřena 21. srpna, 36° ve stínu. Úroda brambor byla špatná, pěkný podzim a zima až do vánoc mírná. 18. února se přistěhoval do Jednova nový kooperátor, P. Bohumír Konečník. Začátkem února německá armáda u Stalingradu byla poražena. Padlo 130.000 Němců a 90.000 bylo zajato, s nimi polní maršál Paulus a 16 německých generálů.
31. ledna zemřel v koncentračním táboře Richard Zatloukal, krejčí ze Suchdola č. 17, který byl zatčen 20.10.1941 jako komunista pro rozšiřování ilegálních letáků. Zanechal po sobě vdovu a 4 chlapce do 19 let, další oběť František Synek, krejčí z Klárek č. 6, také zatčen jako komunista. Zůstala vdova a 3 děti od 13 do 21 let.
29.9. byl zatčen Antonín Rambousek, ředitel měšťanské školy v Suchdole, pro poslech zahraničního rozhlasu s rozšiřováním říši nepřátelských zpráv. Dále byli zatčeni a vyslýcháni František Loska, odborný učitel, František Zatloukal, rolník ze Suchdola č. 2, Jurka Josef, krejčí ze Suchdola, a po kratší době zase propuštěni. V dubnu bylo z radiopřijímačů vystříháno krátkovlnné zařízení, aby byl znemožněn zahraniční poslech. V tomto roce byli z řad českého obyvatelstva organizováni političtí pracovníci, tak zvaní vlajkaři, spolupracovníci německých úřadů. Říká se, že jimi byli: Novák Josef z Jednova, Růžička Arnošt ze Suchdola a Grepl František z Jednova na Pořadí, který zemřel v roce 1970 ve Lhotě u Konice. V tomto roce byla pořízena nová paramenta: bílý pluviál, ornát a dalmatiky v ceně 30.000 korun. Také pořízeno větší množství matrik 5.270 korun.
20. května byla děkanská vizitace za přítomnosti P. Josefa Řezáče, děkana z Konice, a Josefa Klose, konkomisař, faráře ze Stražiska.
20. července uděloval biskup Dr. Stanislav Zela z Olomouce svátost biřmování.
7. listopadu byl vysvěcen na kněze salesián Karel Maria Polák ze Suchdola a 14. listopadu měl v Jednově primici.
Sňatků 25
narozených 50
zemřelých 42
Léta Páně 1944
Po mírné zimě nastalo nepříznivé a chladné jaro s prudkými tepelnými výkyvy. V srpnu přišla vlna horka a veliké sucho. Úroda byla podprůměrná, zemědělci stále byli alarmování ke splnění dodávek. Pro celé okolí byla zřízena lidová zemědělská škola v Jednově.
V roce 1944 stálé úspěchy spojenců dodávaly naději, že našemu národu vychází červánky svobody. 6. června se spojenci vylodili ve Francii v Normandii.
5. července byl viděn poprvé hromadný přelet spojeneckých bombardérů.
21. října popraveno 30 osob pro tvoření „Národních výborů“. 29. srpna začalo v Banské Bystrici Slovenské národní povstání. Slovenští partyzáni se postavili proti své vládě, proti okupantům. 20. listopadu byl proveden nálet na Brno a Zlín.
V r. 1944 se v okolních obcích rozšířila činnost partyzánů, kteří mařili plány německých okupantů. Byly to skupiny Porošina, Volkova a Pavlova, ruských partyzánů, parašutistů. Jejich střediskem byly lesy u Seče, Lipové a Malého Hradiska. Lid jejich snahy podporoval jak ukrýváním, tak potravinami i zprávami o pohybu německých SS. Němci se o činnosti partyzánů dověděli a 6. listopadu provedli v Lipové rozsáhlé zatýkání: během války bylo tam celkem zatčeno 32 osob, z nichž se 24 vrátilo, 3 zemřeli a 5 zůstalo nezvěstných.
7. listopadu také obec Jednov byla obstoupena vojskem, ale prohlídka byla bezvýsledná, přesto, že partyzáni udržovali s obyvatelstvem styky. Němci brzy poznali nenávist českého lidu a proto se chovali tím zuřivěji. Obyvatelé se však nedali zaprodat a setrvali v tichém, ale tvrdém odporu a úpěnlivě čekali na příležitost svrhnout otrocké jho německých okupantů. 7. a 18. prosince došlo k hromadnému zatýkání pro poslech cizího rozhlasu. Zatčeno bylo celkem 15 osob z Jednova. Na podzim se začal rozšiřovat hřbitov.
10. prosince byla obnova zasvěcení Neposkvrněnému srdci Panny Marie.
Sňatků 16
narozených 71
zemřelo 34
>>>
Přejít na další kapitolu kroniky:
Kronika 1945
Do poloviny ledna mrzlo na sucho a teprve od 17. ledna padal sníh. Velmi tuhou zimou byly poškozeny ovocné stromy. Pro příliš deštivé jaro se opozdily i polní práce. Žně rovněž byly opožděny a výnosy velmi nízké. Podzim byl chladný a koncem října byly už námrazy na telefonním i elektrickém vedení i na stromech. Projevoval se nedostatek paliva. Začátkem roku bylo nařízeno odstranit všechny sochy a pomníky, které připomínaly první republiku. Zavedeny byly občanské legitimace a pro mládež „Kenkarten“. Nařízeno zatemňováni od západu slunce až do rozednění. Přestupky byly četnictvem přísně stíhány. Zakázány byly rovněž taneční zábavy. Nebyly povoleny některé učebnice, mezi nimiž i „Katolická prvouka“.
Dne 7. července byl vydán zákaz veškerého shromažďování. V polovině roku rozpuštěn Český červený kříž a jeho majetek zabaven. V tomto roce začalo také přísné pronásledování židů. Každý státní zaměstnanec i kněží byli nuceni podat prohlášení o arijském původu až do třetího kolena. To muselo býti doloženo rodnými a křestními listy, oddavkovými rodičů, prarodičů i praprarodičů.
Sňatků 20
narozených 42
a zemřelých 34
1941
Velmi tuhá zima a velmi mnoho sněhu. Silniční i železniční doprava byla několikrát zastavena a přerušena. Pro nedostatek paliva nařízeny na školách uhelné prázdniny. Byly nařízeny povinné dodávky zemědělských plodin a výrobků a byly kontrolovány za četnické asistence. Také mlýny byly kontrolovány, aby se nemlelo bez povolení, tj. na černo, a byly prováděny silniční kontroly, aby se zemědělské výrobky nepřevážely.
V září byly vydány lístky na brambory.
Dne 10. června byla zastavena činnost Sokola a 30.11. zastavena činnost „Orla“ a pořízen soupis jmění. Majetek spolků užívalo
„kuratorium“, spolek pro výchovu mládeže. Byly zavedeny povinné kurzy němčiny. Kurzy v Jednově vedl řídící učitel Josef Hubáček. Později konané zkoušky z německého jazyka měly vliv na snížení platů.
Bylo nařízeno používání tiskopisů dvojjazyčných, německo-českých. I razítka musela být dvojjazyčná. Bylo také nařízeno vyvěšování protektorátního praporu bílo-červeného. Knihovny byly vyrabovány a tzv. „závadné knihy“ byly odvezeny. Obecní kronika odvezena do zemského archívu. Říšský protektor Kondratin von Neurath byl odvolán jako málo přísný a nahrazen SS obergrupenführerem a generálem policie Reinhardem Heydrichem. Dne 26. září byl zatčen a uvězněn předseda tzv. protektorátní vlády ing. Alois Eliáš, protože byl zapojen do ilegálního hnutí. Téhož dne bylo vyhlášeno stanné právo a mnoho osob bylo odsouzeno a zastřeleno. Náboženský týdeník „Rozsévač“ byl úředně zastaven.
Rok 1941 bude památným v dějinách této farnosti. Náboženský život jevil stálost ve víře a horlivost při účasti na bohoslužbách i na svátostech, sv. přijímání bylo podáno 24.000. Na nové varhany vybráno 102.762,- Kč.
Sňatků 25
narozených 56
zemřelých 34
Rok 1942
Následkem tuhé zimy vymrzly zeminy a na jaře nedostatek osiva působil potíže. 15. února byl zřízen elektrický pohon na zvony 24.000 Kč, a 15. března a 2. dubna byly z věže v Jednově sňaty zvony a nebyl na hlavní věži ponechán ani jeden. Rovněž byl odebrán zvon na kapli v Suchdole, s bolestí v srdci a s pláčem se farníci s nimi loučili, ale předpovídali, že tyto ukradené zvony německé říši brzy odzvoní a stalo se tak velmi brzy. Ani nestačili všechny zvony použít na válečné účely.
Úspěchy německých armád na všech frontách byly zastaveny a přicházely porážky. Po jedné z největších bitev u Stalingradu začaly se v Rusku formovat československé jednotky pod vedením podplukovníka Ludvíka Svobody.
Za říšského protektora Heydricha zakoušel český národ těžké chvíle. Proto 27. května byl spáchán atentát na říšského protektora Heydricha (Kubiš, Gabčík, Valčík). Hozenou pumou byl těžce raněn a 4. června zemřel. Za 8 měsíců jeho vlády bylo hlášeno 462 poprav. Po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a na vypátrání pachatelů vypsána odměna 10 milionů korun. Německá krutost se stále stupňovala. 10.6. vyvražděny Lidice a srovnány se zemí. 174 mužů od 15 let bylo zastřeleno a 106 žen a dětí odvezeny neznámo kam. Velmi statečně si počínal tamější římskokatolický farář Josef Šterberka, byl už stařičký, byla mu nabídnuta milost a volný odchod z Lidic. Odmítl tuto nabízenou milost a zemřel s ostatními muži. Lidice byly vyhlazeny z nařízení Karla Hermana Franka. 24. června stihl podobný osud obec Ležáky na Chrudimsku. Muži zastřeleni a ženy s dětmi odvlečeny. 1. září byl popraven pravoslavný biskup Gorazd, jeho kaplan dr. Vladimír Petřek, pravoslavný farář Čikl. 18. června vypátralo gestapo v pravoslavném kostele v Praze npor. Opálku, por. Gabčíka, por. Kubiše, por. Valčíka, rotmistra Švarce a četnického aspiranta Bublíka, kteří v nerovném hrdinném zápase podlehli. 14. září byli zatčeni příbuzní těch osob, které utekly za hranice. Ženy byly internovány ve Svatobořicích. 1. října odsouzen k smrti ministerský předseda ing. Alois Eliáš.
Od fy Josef Melzer, továrna na varhany, Kutná Hora, byly zakoupeny varhany v ceně 105.000 korun. 11. října byly posvěceny.
4.12. se odstěhoval do Orlovic, okr. Vyškov, zdejší kooperátor
P. Ferdinad Kacelle.
Sňatků 27
narozených 54
zemřelých 32
Rok 1943
Tento rok byl teplotně mírný. V únoru se už selo. Nastalo suché jaro a chladný duben i květen. Červen a červenec byl deštivý, nastaly povodně a velká vedra. Nejvyšší teplota za posledních 50 let byla naměřena 21. srpna, 36° ve stínu. Úroda brambor byla špatná, pěkný podzim a zima až do vánoc mírná. 18. února se přistěhoval do Jednova nový kooperátor, P. Bohumír Konečník. Začátkem února německá armáda u Stalingradu byla poražena. Padlo 130.000 Němců a 90.000 bylo zajato, s nimi polní maršál Paulus a 16 německých generálů.
31. ledna zemřel v koncentračním táboře Richard Zatloukal, krejčí ze Suchdola č. 17, který byl zatčen 20.10.1941 jako komunista pro rozšiřování ilegálních letáků. Zanechal po sobě vdovu a 4 chlapce do 19 let, další oběť František Synek, krejčí z Klárek č. 6, také zatčen jako komunista. Zůstala vdova a 3 děti od 13 do 21 let.
29.9. byl zatčen Antonín Rambousek, ředitel měšťanské školy v Suchdole, pro poslech zahraničního rozhlasu s rozšiřováním říši nepřátelských zpráv. Dále byli zatčeni a vyslýcháni František Loska, odborný učitel, František Zatloukal, rolník ze Suchdola č. 2, Jurka Josef, krejčí ze Suchdola, a po kratší době zase propuštěni. V dubnu bylo z radiopřijímačů vystříháno krátkovlnné zařízení, aby byl znemožněn zahraniční poslech. V tomto roce byli z řad českého obyvatelstva organizováni političtí pracovníci, tak zvaní vlajkaři, spolupracovníci německých úřadů. Říká se, že jimi byli: Novák Josef z Jednova, Růžička Arnošt ze Suchdola a Grepl František z Jednova na Pořadí, který zemřel v roce 1970 ve Lhotě u Konice. V tomto roce byla pořízena nová paramenta: bílý pluviál, ornát a dalmatiky v ceně 30.000 korun. Také pořízeno větší množství matrik 5.270 korun.
20. května byla děkanská vizitace za přítomnosti P. Josefa Řezáče, děkana z Konice, a Josefa Klose, konkomisař, faráře ze Stražiska.
20. července uděloval biskup Dr. Stanislav Zela z Olomouce svátost biřmování.
7. listopadu byl vysvěcen na kněze salesián Karel Maria Polák ze Suchdola a 14. listopadu měl v Jednově primici.
Sňatků 25
narozených 50
zemřelých 42
Léta Páně 1944
Po mírné zimě nastalo nepříznivé a chladné jaro s prudkými tepelnými výkyvy. V srpnu přišla vlna horka a veliké sucho. Úroda byla podprůměrná, zemědělci stále byli alarmování ke splnění dodávek. Pro celé okolí byla zřízena lidová zemědělská škola v Jednově.
V roce 1944 stálé úspěchy spojenců dodávaly naději, že našemu národu vychází červánky svobody. 6. června se spojenci vylodili ve Francii v Normandii.
5. července byl viděn poprvé hromadný přelet spojeneckých bombardérů.
21. října popraveno 30 osob pro tvoření „Národních výborů“. 29. srpna začalo v Banské Bystrici Slovenské národní povstání. Slovenští partyzáni se postavili proti své vládě, proti okupantům. 20. listopadu byl proveden nálet na Brno a Zlín.
V r. 1944 se v okolních obcích rozšířila činnost partyzánů, kteří mařili plány německých okupantů. Byly to skupiny Porošina, Volkova a Pavlova, ruských partyzánů, parašutistů. Jejich střediskem byly lesy u Seče, Lipové a Malého Hradiska. Lid jejich snahy podporoval jak ukrýváním, tak potravinami i zprávami o pohybu německých SS. Němci se o činnosti partyzánů dověděli a 6. listopadu provedli v Lipové rozsáhlé zatýkání: během války bylo tam celkem zatčeno 32 osob, z nichž se 24 vrátilo, 3 zemřeli a 5 zůstalo nezvěstných.
7. listopadu také obec Jednov byla obstoupena vojskem, ale prohlídka byla bezvýsledná, přesto, že partyzáni udržovali s obyvatelstvem styky. Němci brzy poznali nenávist českého lidu a proto se chovali tím zuřivěji. Obyvatelé se však nedali zaprodat a setrvali v tichém, ale tvrdém odporu a úpěnlivě čekali na příležitost svrhnout otrocké jho německých okupantů. 7. a 18. prosince došlo k hromadnému zatýkání pro poslech cizího rozhlasu. Zatčeno bylo celkem 15 osob z Jednova. Na podzim se začal rozšiřovat hřbitov.
10. prosince byla obnova zasvěcení Neposkvrněnému srdci Panny Marie.
Sňatků 16
narozených 71
zemřelo 34
>>>
Přejít na další kapitolu kroniky:
Kronika 1945