Kronika 1946 - 1949
Léta Páně 1946
Po pěkné zimě přišlo poměrně brzy jaro, které bylo příznivé pro vzrůst obilovin. Během léta byly výkyvy v počasí, ale nezpůsobily zvláštních škod. Zima až do vánoc byla mírná.
Povinné dodávky obilovin, masa, vajec, byly předepsány jako za války, protože byl nedostatek potravin.
22. května byla kanonická vizitace, kterou vykonal P. Cyril Očenášek děkan a P. Josef Klos konkomisař farář ze Stražiska.
V kostele pořízen rozhlas nákladem 20.000 Kčs, 4 nové zpovědnice stály 105.000 Kčs, na vázaném účtu zbylo 420.000 Kč. Litinové tabulky k označení hrobů stály 20.000 Kč.
Dne 26. května se konaly volby do ústavodárného národ. shromáždění.
Strana lidová získala 322 hlasů
Soc. demokraté 142 hlasů
Nár. socialist. 43 hlasů
Komunistická 111 hlasů
Okres L i t o v e l
Strana lidová 9.929
Komunistická 8.329
Soc. dem. 4.234
Národ. soc. 3.936
Celé Č S R.
Komunistická 2.205.658
Národ. soc. 1.298.917
Lidová strana 1.110.920
Soc. dem. 855.771
19.6. byla volba presidenta: zvolen Dr. Eduard Beneš.
Předseda vlády Klement Gottwald
1. ledna obnovena činnost Sokola. Starostou Sokola byl zvolen Josef Hubáček, řídící učitel. Počet členů i žactva 88.
V tomto roce nastal přesun obyvatelstva do pohraničí na místo Němců, kterých bylo odsunuto téměř 3 mil. osob. Asi 250 osob se odstěhovalo: nejvíce do Brodku i Deštné, do Lhoty i Labutic, v Jednově 363, Suchdol 484, Klárky,173: celkem 1020 osob.
22. března odsouzen k smrti říšský protektor v Čechách a na Moravě K. H. Frank oběšením. 24. října odsouzen k trestu smrti ing. Kurt Dalüge, bývalý protektor.
Začátkem listopadu oznámil Vatikánský rozhlas a list Observatore Romána, že sv. otec Pius XII jmenoval pražským arcibiskupem Dr. Josefa Berana, který byl dlouhou dobu vězněn v Dachau. Touto volbou byly zhodnoceny oběti a utrpení, jimiž prošel za války český národ a zvláště kněží.
Sňatků 30
narozených 44
pohřbů 24
sv. přijímání 22.000
Léta Páně 1947
Začátkem ledna snesla se nad celou Evropou vlna silných mrazů, které klesly až na -27°. Tento rok se vyznačoval katastrofálním suchem. Úroda byla nižší až o 40%. Na svatodušní svátky konal se v Praze sjezd československé mládeže lidové, aby manifestovali za křesťanské ideály. Farnost na tomto sjezdu zastupovalo 31 členů lidové mládeže.
5.7.1947 byl vysvěcen na kněze rodák ze Seče P. František Vičar. Primici za velké účasti farníků slavil 13. července. Primiční kázání měl pan ředitel Petrínů z Bruntálu, P. Albert Botus. 10. září byly v dopoledních hodinách doručeny všem československým ministrům, Janu Masarykovi, Petru Zenklovi a Dr. Pavlu Drtinovi, v poštovních zásilkách pekelné stroje. Při odstraňování víka měla výbušnina explodovat.
V září byla odhalena spiklenecká organizace, která připravovala atentát na presidenta republiky Dr. Eduarda Beneše.
2. března zemřel moravský metropolita Dr. Leopold Prečan ve svém letním sídle na sv. Kopečku u Olomouce ve věku 81 let. Byl oddaným pokračovatelem v unionistickém odkazu dr. Antonína Cyrila Stojana. Země moravskoslezská hluboce želí odchodu tohoto velikého arcipastýře.
18. července byla kanonická vizitace. Vykonal ji děkan Cyril Očenášek za přítomnosti P. Josef Klose, faráře ze Stražiska.
15. června svatovojtěšské oslavy v Konici.
8.12. obnova zasvěcení Neposkvrněné Panny Marie.
Sňatků 23
narozených 51
zemřelých 17
Léta Páně 1948
Po příznivé zimě nastalo brzy jaro, které bylo poněkud suché. Pěkné léto s častými dešti působilo celkem příznivě na polní úrodu.
17. února vypukla otevřená vnitropolitická krize, když po parlamentních volbách v roce 1946 nechtěla KSČ popustit vedení některých důležitých resortů ve státní správě jiným ministrům druhých politických stran, jež držela od května roku 1945. Napětí vyvrcholilo 20. února demisí 12 členů vlády a později ještě dalších dvou, kterou podali ministři strany národně socialistické, lidové a demokratické strany slovenské a dva ze strany soc. demokratické.
21. února konala KSČ mohutnou manifestaci na staroměstském náměstí v Praze. V důsledku přijetí demise president oznámil předsedovi vlády, že přijímá jeho návrh na rekonstrukci a doplnění vlády a že nové členy vlády jmenoval. Obnova, strana lidová a nár. socialistická obdrželi po dvou zástupcích. Za Lidovou stranu Alois Petr, ministr dopravy, a Josef Plojhar, kněz, ministr zdravotnictví. Strana soc. dem. se sloučila se stranou KSČ, po abdikaci presidenta Beneše byl předseda KSČ Klement Gottwald 14. června zvolen presidentem. Po volbě zúčastnil se v chrámu sv. Víta děkovných bohoslužeb. Tím komunistická strana převzala moc do svých rukou a plnou zodpovědnost za vývoj věcí v tomto státě.
Koncem ledna byl spáchán atentát na vůdci indického národa Gandího. Celý indický národ oplakával jeho smrt.
10. března v časných ranních hodinách dobrovolně skončil život ministr zahraničí Jan Masaryk skokem z okna svého úředního bytu do nádvoří Černinského paláce v okamžiku nervové poruchy. Den před svým tragickým skonem a také ve večerních hodinách ministr Masaryk nejevil známky duševní sklíčenosti, nýbrž naopak prý byl pln životní aktivity a obvyklého optimismu.
25. března převzal Sokol veškerý majetek rozpuštěného Čsl. Orla v Suchdole a Jednově, založeného roku 1922.
3. září zemřel ve své vile v Sezimově Ústí zaopatřen svátostmi nemocných Dr. Eduard Beneš ve věku 64 let, necelé tři měsíce od doby, kdy odešel ze svého úřadu presidenta do ústraní. Zemřel v něm věrný syn naší vlasti, muž, který v plném souladu se svým přesvědčením věnoval obětavě celý svůj živost a své veliké schopnosti práci pro československý lid. Státník, který od samého zrodu naší republiky spolupracoval při jejím budování.
Na uprázdněný stolec moravského metropolity úmrtím Dr. Leopolda Prečana byl jmenován profesor Teologické fakulty Palackého univerzity v Olomouci Dr. Josef Matocha.
5. června bylo biřmování v Konici tuto svátost přijaly i děti z farnosti Suchdol - Jednovské.
9. září slouženo requiem za prezidenta Dr. Eduarda Beneše.
29. srpna bylo čteno v kostelech memorandum československých biskupů československé vládě.
2. prosince až 5. konal zde triduum P. Nesrovnal.
Sňatků 27
narozených 49
zemřelých 19
Léta Páně 1949
V tomto roce pokračovala stavba zdi kolem hřbitova a také jeho úprava podle návrhu architekta ing. Nováka z Olomouce. Byl rozebrán starý rozpadávající se kamenný plot a postavena nová zeď ze šamotových cihel a postavením zpevňovacích sloupků dostala zeď pěkný vzhled. Zdarma bylo odpracováno asi 640 dní, to je okolo 5.200 hodin, 30 dní povozy, 8 dní někteří zedníci farnosti. Tato práce se dá ohodnotit asi na 65.000 Kčs. Sbírka provedená místním farářem a kostel. konkurenčním výborem vynesla 197.000,- Kčs.
4. října schválila vláda mimo jiné 2 zákony. Především je to osnova zákona, kterým se zřizuje „Státní úřad pro věci církevní“. Jeho úkolem bude soustředit církevní agendu, aby církevní a náboženský život se vyvíjel v souladu s naší ústavou a se zásadami lidově demokratického řádu. V čele státního úřadu pro věci církevní bude ministr jmenovaný presidentem republiky.
Druhá osnova zákona o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem zajišťuje její výkon poskytnutím potřebných hmotných prostředků. Schválená osnova stanoví, že stát hradí osobní požitky duchovních. Rovněž i věcné náklady spojené s výkonem bohoslužeb budou hrazeny ze státní pokladny.
Naproti tomu stát převezme dozor nad veškerým majetkem a hospodařením církví a duchovní se stanou závislými na rozhodnutí svého ministerstva nebo vlády.
Na svobodném životě církví se prý však nic nezmění. Biskupský sbor se jednomyslně postavil záporně k těmto zákonům. V souvislosti s těmito zákony bude vymezena farním úřadům pravomoc a odejmut nemovitý majetek, jako pozemky, a budou zbaveni vedení matrik. Kněžím bude vypláceno ze státních prostředků služné. Základní služné 36.000,- Kčs (stará měna), tříleté zvýšení 3.600 Kčs, a to 12 krát. Poslední tříleté období obdrží ročně 79.200,- Kčs. K tomu hodnostní a výkonnostní přídavek. Dále se duchovním ponechává štola a bezplatný byt na faře. Po 36-leté službě se může dosáhnou dohromady asi 112.000 Kčs. Na stát přechází také veškerý patronát nad kostely.
Katolická akce! V důsledku neurovnaných poměrů mezi státem a římskokatolickou církví a zásahem státu do věcí čistě církevních, vyvrcholilo napětí zákazem čtení „Pastýřského listu“, vydaného biskupským sborem československé republiky a exkomunikačního dekretu publikovaného v úředním věstníku Svaté stolice ze dne 13.7.1949, vláda považovala za nutné dosadit do konsistoří své zástupce a vyhlásit, že každému, kdo se cítí ohrožen církevními hodnostáři, se dostane ochrany u státní podpory, a že církevní tresty jsou neplatné a neúčinné. K podchycení některých úkolů (které doma přináležely arcibiskupům a biskupům) utvořena dne 10. června 1949 v Praze „Státní Katolická akce“, kde toho dne na této manifestaci zúčastnění příslušníci katolické církve přihlásili se k zodpovědnosti za vývoj náboženských poměrů v naší republice. Dekret nejvyšší kongregace Sv. stolice schválený, osobně papežem Piem XII. dne 13. července 1949, nařizuje vyloučení z církve sjezd katolíků, kteří po tomto vyhlášení se stanou členy komunistických stran nebo je budou podporovat rozšiřováním knih (novin, tiskovin a letáků) na podporu komunistické doktríny. Těmto osobám není dovoleno uzavřít církevní sňatek, ani se jim nemají poskytnout jiné církevní úkony.
Začátkem srpna 1949 byl státním soudem v Praze odsouzen kaplan Alois Fajtl ze Sebranic u Litomyšle, rodák ze Ptení, k 8 letům žaláře, že odmítl provést náboženské úkony nemocnému členu KSČ a že nemůže náboženský úkon provést, pokud ve straně setrvá.
Asi v září 1949 byl tímže soudem odsouzen arc. rada a vikář P. Theodor Funk, rodák ze Seče, který zastával úřad ceremoniáře, na 10 let za rozšiřování exkomunikačních dekretů. Tyto exkomunikační dekrety rozdával kněžím v klášteře na sv. Kopečku u Olomouce na schůzi svolané samým arcibiskupem olomouckým Josefem Matochou. Kněží po skončení této schůze byli na silnicích v autobusech, na motocyklech, kontrolováni, exkomunikační dekrety, pokud je nalezli, zabaveny, a kněží odváděni na státní bezpečnost k výslechu a pak propuštěni.
1. ledna 1950 bude platit nové rodinné právo. Potvrzený bude jen občanský sňatek a církevní se může uzavřít až po občanském sňatku. Občanský sňatek se bude uzavírat před národním výborem, ohlášky se konat nesmějí. Mezi rozlukou a rozvodem nebude rozdílu.
S reformou rodinného práva souvisí i zavedení občanských matrik a církevní matriky se musí odvést Národním výborům.
1. listopadu 1949 vstoupil v platnost zákon o platech duchovních, dne 21. října se sešli katoličtí biskupové a výsledkem jejich biskupské konference bylo schválení oběžníku všem kněžím, v němž se doporučuje, aby přijali státní platovou úpravu a aby složili předepsaný slib s doplňkem ústním nebo písemným „Slibuji, pokud to není v rozporu s božskými, církevními a přirozenými právy člověka“. Státní úřady však neuznaly žádné doplňky slibu a vyžadovaly následující formuli : „Slibuji na mou čest a svědomí, že budu věren Československé republice a jejímu lidově demokratickému zřízení a že nepodniknu nic, co by bylo proti jejím zájmům (zákonům) bezpečnosti a celistvosti. Budu jako občan lidově demokratického státu plnit svědomitě povinnosti, jak vyplývají z mého postavení, a vynasnažím se podle svých sil podporovat budovatelské úsilí směřující k blahu lidu.“
25. května 1949 byl zahájen 9. sjezd KSČ, který vytýčil linii a směr strany po únoru 1949. Zdůrazněna marxisticko leninská výchova a budování socialismu.
9. května 1949 schválena nová ústava.
Hřbitovní zeď byla v tomto roce z velké části dostavěna.
Byla zakoupena soška žehnající Ježíšek v ceně 1200,- Kčs. V roce 1949 bylo vybráno na hřbitovní zeď 200.520,- Kčs, z toho z Jednova 31.665,- Kčs, z Klárek 9.890,- Kčs, z Labutic 16.800,-, ze Suchdola 37.105 Kčs, ze Seče 21.100,- Kčs, z Hrochova 40.940,- Kčs, z Lipové 43.020,- Kčs.
Sňatků 22
Křtů 36
Zemřelých 12
>>>
Přejít na další kapitolu kroniky:
Kronika 1950 - 1955
Po pěkné zimě přišlo poměrně brzy jaro, které bylo příznivé pro vzrůst obilovin. Během léta byly výkyvy v počasí, ale nezpůsobily zvláštních škod. Zima až do vánoc byla mírná.
Povinné dodávky obilovin, masa, vajec, byly předepsány jako za války, protože byl nedostatek potravin.
22. května byla kanonická vizitace, kterou vykonal P. Cyril Očenášek děkan a P. Josef Klos konkomisař farář ze Stražiska.
V kostele pořízen rozhlas nákladem 20.000 Kčs, 4 nové zpovědnice stály 105.000 Kčs, na vázaném účtu zbylo 420.000 Kč. Litinové tabulky k označení hrobů stály 20.000 Kč.
Dne 26. května se konaly volby do ústavodárného národ. shromáždění.
Strana lidová získala 322 hlasů
Soc. demokraté 142 hlasů
Nár. socialist. 43 hlasů
Komunistická 111 hlasů
Okres L i t o v e l
Strana lidová 9.929
Komunistická 8.329
Soc. dem. 4.234
Národ. soc. 3.936
Celé Č S R.
Komunistická 2.205.658
Národ. soc. 1.298.917
Lidová strana 1.110.920
Soc. dem. 855.771
19.6. byla volba presidenta: zvolen Dr. Eduard Beneš.
Předseda vlády Klement Gottwald
1. ledna obnovena činnost Sokola. Starostou Sokola byl zvolen Josef Hubáček, řídící učitel. Počet členů i žactva 88.
V tomto roce nastal přesun obyvatelstva do pohraničí na místo Němců, kterých bylo odsunuto téměř 3 mil. osob. Asi 250 osob se odstěhovalo: nejvíce do Brodku i Deštné, do Lhoty i Labutic, v Jednově 363, Suchdol 484, Klárky,173: celkem 1020 osob.
22. března odsouzen k smrti říšský protektor v Čechách a na Moravě K. H. Frank oběšením. 24. října odsouzen k trestu smrti ing. Kurt Dalüge, bývalý protektor.
Začátkem listopadu oznámil Vatikánský rozhlas a list Observatore Romána, že sv. otec Pius XII jmenoval pražským arcibiskupem Dr. Josefa Berana, který byl dlouhou dobu vězněn v Dachau. Touto volbou byly zhodnoceny oběti a utrpení, jimiž prošel za války český národ a zvláště kněží.
Sňatků 30
narozených 44
pohřbů 24
sv. přijímání 22.000
Léta Páně 1947
Začátkem ledna snesla se nad celou Evropou vlna silných mrazů, které klesly až na -27°. Tento rok se vyznačoval katastrofálním suchem. Úroda byla nižší až o 40%. Na svatodušní svátky konal se v Praze sjezd československé mládeže lidové, aby manifestovali za křesťanské ideály. Farnost na tomto sjezdu zastupovalo 31 členů lidové mládeže.
5.7.1947 byl vysvěcen na kněze rodák ze Seče P. František Vičar. Primici za velké účasti farníků slavil 13. července. Primiční kázání měl pan ředitel Petrínů z Bruntálu, P. Albert Botus. 10. září byly v dopoledních hodinách doručeny všem československým ministrům, Janu Masarykovi, Petru Zenklovi a Dr. Pavlu Drtinovi, v poštovních zásilkách pekelné stroje. Při odstraňování víka měla výbušnina explodovat.
V září byla odhalena spiklenecká organizace, která připravovala atentát na presidenta republiky Dr. Eduarda Beneše.
2. března zemřel moravský metropolita Dr. Leopold Prečan ve svém letním sídle na sv. Kopečku u Olomouce ve věku 81 let. Byl oddaným pokračovatelem v unionistickém odkazu dr. Antonína Cyrila Stojana. Země moravskoslezská hluboce želí odchodu tohoto velikého arcipastýře.
18. července byla kanonická vizitace. Vykonal ji děkan Cyril Očenášek za přítomnosti P. Josef Klose, faráře ze Stražiska.
15. června svatovojtěšské oslavy v Konici.
8.12. obnova zasvěcení Neposkvrněné Panny Marie.
Sňatků 23
narozených 51
zemřelých 17
Léta Páně 1948
Po příznivé zimě nastalo brzy jaro, které bylo poněkud suché. Pěkné léto s častými dešti působilo celkem příznivě na polní úrodu.
17. února vypukla otevřená vnitropolitická krize, když po parlamentních volbách v roce 1946 nechtěla KSČ popustit vedení některých důležitých resortů ve státní správě jiným ministrům druhých politických stran, jež držela od května roku 1945. Napětí vyvrcholilo 20. února demisí 12 členů vlády a později ještě dalších dvou, kterou podali ministři strany národně socialistické, lidové a demokratické strany slovenské a dva ze strany soc. demokratické.
21. února konala KSČ mohutnou manifestaci na staroměstském náměstí v Praze. V důsledku přijetí demise president oznámil předsedovi vlády, že přijímá jeho návrh na rekonstrukci a doplnění vlády a že nové členy vlády jmenoval. Obnova, strana lidová a nár. socialistická obdrželi po dvou zástupcích. Za Lidovou stranu Alois Petr, ministr dopravy, a Josef Plojhar, kněz, ministr zdravotnictví. Strana soc. dem. se sloučila se stranou KSČ, po abdikaci presidenta Beneše byl předseda KSČ Klement Gottwald 14. června zvolen presidentem. Po volbě zúčastnil se v chrámu sv. Víta děkovných bohoslužeb. Tím komunistická strana převzala moc do svých rukou a plnou zodpovědnost za vývoj věcí v tomto státě.
Koncem ledna byl spáchán atentát na vůdci indického národa Gandího. Celý indický národ oplakával jeho smrt.
10. března v časných ranních hodinách dobrovolně skončil život ministr zahraničí Jan Masaryk skokem z okna svého úředního bytu do nádvoří Černinského paláce v okamžiku nervové poruchy. Den před svým tragickým skonem a také ve večerních hodinách ministr Masaryk nejevil známky duševní sklíčenosti, nýbrž naopak prý byl pln životní aktivity a obvyklého optimismu.
25. března převzal Sokol veškerý majetek rozpuštěného Čsl. Orla v Suchdole a Jednově, založeného roku 1922.
3. září zemřel ve své vile v Sezimově Ústí zaopatřen svátostmi nemocných Dr. Eduard Beneš ve věku 64 let, necelé tři měsíce od doby, kdy odešel ze svého úřadu presidenta do ústraní. Zemřel v něm věrný syn naší vlasti, muž, který v plném souladu se svým přesvědčením věnoval obětavě celý svůj živost a své veliké schopnosti práci pro československý lid. Státník, který od samého zrodu naší republiky spolupracoval při jejím budování.
Na uprázdněný stolec moravského metropolity úmrtím Dr. Leopolda Prečana byl jmenován profesor Teologické fakulty Palackého univerzity v Olomouci Dr. Josef Matocha.
5. června bylo biřmování v Konici tuto svátost přijaly i děti z farnosti Suchdol - Jednovské.
9. září slouženo requiem za prezidenta Dr. Eduarda Beneše.
29. srpna bylo čteno v kostelech memorandum československých biskupů československé vládě.
2. prosince až 5. konal zde triduum P. Nesrovnal.
Sňatků 27
narozených 49
zemřelých 19
Léta Páně 1949
V tomto roce pokračovala stavba zdi kolem hřbitova a také jeho úprava podle návrhu architekta ing. Nováka z Olomouce. Byl rozebrán starý rozpadávající se kamenný plot a postavena nová zeď ze šamotových cihel a postavením zpevňovacích sloupků dostala zeď pěkný vzhled. Zdarma bylo odpracováno asi 640 dní, to je okolo 5.200 hodin, 30 dní povozy, 8 dní někteří zedníci farnosti. Tato práce se dá ohodnotit asi na 65.000 Kčs. Sbírka provedená místním farářem a kostel. konkurenčním výborem vynesla 197.000,- Kčs.
4. října schválila vláda mimo jiné 2 zákony. Především je to osnova zákona, kterým se zřizuje „Státní úřad pro věci církevní“. Jeho úkolem bude soustředit církevní agendu, aby církevní a náboženský život se vyvíjel v souladu s naší ústavou a se zásadami lidově demokratického řádu. V čele státního úřadu pro věci církevní bude ministr jmenovaný presidentem republiky.
Druhá osnova zákona o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem zajišťuje její výkon poskytnutím potřebných hmotných prostředků. Schválená osnova stanoví, že stát hradí osobní požitky duchovních. Rovněž i věcné náklady spojené s výkonem bohoslužeb budou hrazeny ze státní pokladny.
Naproti tomu stát převezme dozor nad veškerým majetkem a hospodařením církví a duchovní se stanou závislými na rozhodnutí svého ministerstva nebo vlády.
Na svobodném životě církví se prý však nic nezmění. Biskupský sbor se jednomyslně postavil záporně k těmto zákonům. V souvislosti s těmito zákony bude vymezena farním úřadům pravomoc a odejmut nemovitý majetek, jako pozemky, a budou zbaveni vedení matrik. Kněžím bude vypláceno ze státních prostředků služné. Základní služné 36.000,- Kčs (stará měna), tříleté zvýšení 3.600 Kčs, a to 12 krát. Poslední tříleté období obdrží ročně 79.200,- Kčs. K tomu hodnostní a výkonnostní přídavek. Dále se duchovním ponechává štola a bezplatný byt na faře. Po 36-leté službě se může dosáhnou dohromady asi 112.000 Kčs. Na stát přechází také veškerý patronát nad kostely.
Katolická akce! V důsledku neurovnaných poměrů mezi státem a římskokatolickou církví a zásahem státu do věcí čistě církevních, vyvrcholilo napětí zákazem čtení „Pastýřského listu“, vydaného biskupským sborem československé republiky a exkomunikačního dekretu publikovaného v úředním věstníku Svaté stolice ze dne 13.7.1949, vláda považovala za nutné dosadit do konsistoří své zástupce a vyhlásit, že každému, kdo se cítí ohrožen církevními hodnostáři, se dostane ochrany u státní podpory, a že církevní tresty jsou neplatné a neúčinné. K podchycení některých úkolů (které doma přináležely arcibiskupům a biskupům) utvořena dne 10. června 1949 v Praze „Státní Katolická akce“, kde toho dne na této manifestaci zúčastnění příslušníci katolické církve přihlásili se k zodpovědnosti za vývoj náboženských poměrů v naší republice. Dekret nejvyšší kongregace Sv. stolice schválený, osobně papežem Piem XII. dne 13. července 1949, nařizuje vyloučení z církve sjezd katolíků, kteří po tomto vyhlášení se stanou členy komunistických stran nebo je budou podporovat rozšiřováním knih (novin, tiskovin a letáků) na podporu komunistické doktríny. Těmto osobám není dovoleno uzavřít církevní sňatek, ani se jim nemají poskytnout jiné církevní úkony.
Začátkem srpna 1949 byl státním soudem v Praze odsouzen kaplan Alois Fajtl ze Sebranic u Litomyšle, rodák ze Ptení, k 8 letům žaláře, že odmítl provést náboženské úkony nemocnému členu KSČ a že nemůže náboženský úkon provést, pokud ve straně setrvá.
Asi v září 1949 byl tímže soudem odsouzen arc. rada a vikář P. Theodor Funk, rodák ze Seče, který zastával úřad ceremoniáře, na 10 let za rozšiřování exkomunikačních dekretů. Tyto exkomunikační dekrety rozdával kněžím v klášteře na sv. Kopečku u Olomouce na schůzi svolané samým arcibiskupem olomouckým Josefem Matochou. Kněží po skončení této schůze byli na silnicích v autobusech, na motocyklech, kontrolováni, exkomunikační dekrety, pokud je nalezli, zabaveny, a kněží odváděni na státní bezpečnost k výslechu a pak propuštěni.
1. ledna 1950 bude platit nové rodinné právo. Potvrzený bude jen občanský sňatek a církevní se může uzavřít až po občanském sňatku. Občanský sňatek se bude uzavírat před národním výborem, ohlášky se konat nesmějí. Mezi rozlukou a rozvodem nebude rozdílu.
S reformou rodinného práva souvisí i zavedení občanských matrik a církevní matriky se musí odvést Národním výborům.
1. listopadu 1949 vstoupil v platnost zákon o platech duchovních, dne 21. října se sešli katoličtí biskupové a výsledkem jejich biskupské konference bylo schválení oběžníku všem kněžím, v němž se doporučuje, aby přijali státní platovou úpravu a aby složili předepsaný slib s doplňkem ústním nebo písemným „Slibuji, pokud to není v rozporu s božskými, církevními a přirozenými právy člověka“. Státní úřady však neuznaly žádné doplňky slibu a vyžadovaly následující formuli : „Slibuji na mou čest a svědomí, že budu věren Československé republice a jejímu lidově demokratickému zřízení a že nepodniknu nic, co by bylo proti jejím zájmům (zákonům) bezpečnosti a celistvosti. Budu jako občan lidově demokratického státu plnit svědomitě povinnosti, jak vyplývají z mého postavení, a vynasnažím se podle svých sil podporovat budovatelské úsilí směřující k blahu lidu.“
25. května 1949 byl zahájen 9. sjezd KSČ, který vytýčil linii a směr strany po únoru 1949. Zdůrazněna marxisticko leninská výchova a budování socialismu.
9. května 1949 schválena nová ústava.
Hřbitovní zeď byla v tomto roce z velké části dostavěna.
Byla zakoupena soška žehnající Ježíšek v ceně 1200,- Kčs. V roce 1949 bylo vybráno na hřbitovní zeď 200.520,- Kčs, z toho z Jednova 31.665,- Kčs, z Klárek 9.890,- Kčs, z Labutic 16.800,-, ze Suchdola 37.105 Kčs, ze Seče 21.100,- Kčs, z Hrochova 40.940,- Kčs, z Lipové 43.020,- Kčs.
Sňatků 22
Křtů 36
Zemřelých 12
>>>
Přejít na další kapitolu kroniky:
Kronika 1950 - 1955