Léta Páně 1969
5. ledna byl čten pastýřský list k zahájení jubilejního roku sv. Konstantina – Cyrila. 1100 let uplynulo od blažené smrti sv. Konstantina/Cyrila, našeho apoštola, tvůrce slovanského písma, prvního překladatele Písma sv. do slovanského jazyka, prvního učitele a vychovatele našeho kněžstva, zakladatele prvních škol a slovanské osvěty vůbec. Vyhlášen byl Cyrilometodějský rok víry.
V druhé polovině ledna byla vzrušena celá československá veřejnost i veřejnost ve světě dobrovolným odchodem na věčnost Jana Palacha, studujícího filosofické fakulty Karlovy university v Praze, který se na Václavském náměstí polil hořlavinou, zapálil se a pak odvezen do nemocnice, kde na následky spálenin zemřel. Zemřel na protest proti okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy. Neměl by se jeho čin považovat za sebevraždu, ale za sebeobětování s nejvznešenějším cílem probudit svědomí druhých.
14. února v jubilejní den 1.100 výročí smrti sv. Cyrila byla pouť kněží na Velehrad.
V tomto roce byla také obnovena duchovní cvičení pro laiky na posvátném Hostýně a jiných místech Moravy. V neděli 9. března byli farníci informováni o putování ostatků sv. Cyrila a vyzváni k hojné účasti při jejich přivítání v našem kostele. Ve středu pak byla přípravná pobožnost před přijetím ostatků, a zapojeny do těchto oslav i děti s kostelním pěveckým sborem. Pobožnost měla ráz bohoslužby slova s promluvou na téma „Z pohanství ke křesťanství u nás na Moravě“. Následující den bylo uvítání ostatků u kostela třemi kněžími a za zpěvu „Bože cos ráčil“ byly neseny do kostela v průvodě, kde byly umístěny na vhodném, květinami ozdobeném podstavci před hlavním oltářem v presbytáři. Opět byla bohoslužba slova, homilii přednesl P. Hofírek, víceděkan z Brodku u Konice. Děti přednesly básně a po litanii ke sv. patronům českým bylo požehnání ostatky sv. Cyrila a jejich uctění jejich políbením a za zpěvu „Bože cos ráčil“ v doprovodu 10 aut odvezeny do Konice. Návštěva ostatků v naší farnosti zapůsobila na farníky. Nejen byli poučeni o významu misijního díla sv. Cyrila, jeho bratra Metoděje na Moravě, ale i povzbuzeni k horlivějšímu plnění povinností víry a vyzváni, aby to dědictví otců předali dalšímu pokolení živé a zářící. Účast věřících na pobožnostech byla veliká!
Rehabilitace kněží:
P. Koutný Oldřich, odsouzen na 5 let
P. Zaňka Bohumil, odsouzen k 18 měsícům
P. Ferdinad Bílek, odsouzen na 7 let
P. Alois Urban, odsouzen na 9 let
P. Josef Fybereský, odsouzen na 4 roky
P. František Vykopal, odsouzen na 8 roků
P. Josef Zoubek, pro pobuřování a neoznámení trestného činu na 3 roky.
Všichni byli krajským soudem nebo státními soudy úplně rehabilitováni.
V neděli 11. května se konala pouť farníků na Velehrad spolu s farnostmi okresu prostějovského. Pouť mládeže byla 29. června.
17. května zemřel v Římě pražský kardinál Josef Beran, který po odjezdu z ČSR do Říma už se nesměl vrátit do vlasti živý ani mrtvý. Kolik lásky měl k českému i slovenskému lidu, ví jen Bůh všemohoucí.
V červnu byl odprodán pozemek na „Pořadí“ z par. č. 781/2 vl. l. č. 437 k. ú. Suchdol-Jednov p. Robertu Mazáčovi ze Suchdola č. 82. V srpnu další odprodej pozemku z parcely č. 74 a 75 na rozšíření zahrady Františku Markovi a jeho sousedu Karlu Benešovi.
10.10. odešel na věčnost kapitulní vikář olomoucké arcidiecéze prelát Josef Glogar. Jeho pohřeb se konal 16.10. z metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci. Zádušní bohoslužbu vykonal Otec biskup František Tomášek, v Bernardicích u Nového Jičína, kam byly ostatky v Pánu zemřelého převezeny, vykonal zádušní bohoslužby kanovník Otakar Trtílek.
17. října zvolila metropolitní kapitula novým kapitulním vikářem arcidiecéze kanovníka, profesora Josefa Vranu.
18.6.1969 byl plně rehabilitován J. E. Dr. Stanislav Zela, světící biskup olomoucký a bývalý generální vikář. Dlouho se ze své rehabilitace netěšil, zemřel 6.12.1969 v Radvanově u Tábora. Pohřeb byl 11.12. v Soběchlebích u Lipníka nad Bečvou.
V tomto roce se konala na Stražisku stavovská cvičení. Konal je a vedl P. Pavel Zíbal, tamější administrátor. 7.9. jsme vykonali průvodem pouť do Stražiska s hudbou. Průvodu se zúčastnilo přes 400 farníků.
21.9. zazpívala a zahrála „Loštická mládež“ z Loštic rytmické mešní písně.
Ve čtvrtek v poledne 25. září se roznesla celou farností radostná zpráva, že čtyři zvony pro naši farnost z NDR (Německé demokratické republiky) od fy. Franc Schilling a synové, jsou už v Prostějově na nádraží. V pátek 26. září v poledních hodinách byly ČSAD přivezeny a zatím složeny v hasičské zbrojnici. Aby taková ojedinělá slavnost svěcení zvonů byla co nejlépe připravena, bylo svěcení zvonů odloženo na neděli 12. října. Zatím přijel pan Jaroslav Dobrodinský, expert pro kampanologii Stát. ústavu památkové péče z Pelhřimova, kolaudovat nové zvony a shledal, že jsou zdařilé a vyhovují kolaudačním směrnicím. Celá farnost byla zapojena do přípravných prací. Místní provisor chtěl, aby zvony posvětil českobudějovický biskup Dr. Josef Hlouch, jeho sekretář pana biskupa omluvil pro množství práce. Proto byl pozván tehdy ještě kanovník Josef Vrana z Olomouce. Chlapci a děvčata pomáhali všude, kde toho bylo třeba. Děvčata pletla věnce na ozdobení zvonů, chlapci zase chystali slavobrány a malovali transparenty. Zvláště svým malířským uměním vynikl Ferdinand Koutný, domácí krejčí ze Suchdola-Klárek. Mnoho mladých i starších chystalo si národní kroje, neboť neměla to být slavnost jen církevní, ale i národní.
V uvedenou neděli ozdobila a ověnčila děvčata traktor, na kterém měly býti zvony vezeny. Po přivítání pana vysoce důstojného kanovníka profesora Josefa Vrany z Olomouce místním provisorem a chlapcem s děvčetem, seřadil se v 8.30 hod. průvod u kostela, odtud s hudbou za zpěvu „Bože cos ráčil“ ubíral se pořadím až k Labutickému kříži pro zvony, které tam byly připraveny. Odtud pak ve slavném průvodu byly zvony za účasti přes 5.000 farníků, poutníků vezeny ke kostelu k svěcení. Po svěcení byla sloužena mše sv. před kostelem, za farníky, dobrodince a za poutníky. Po mši poděkoval místní provizor světiteli, že přijal naše pozvání a zvony nám posvětil, poděkoval pak všem, kteří přišli na slavnost z blízka i daleka a všem, kteří svou obětavostí přispěli ke zdaru této slavnosti, a přál jim, aby se tento den zapsal nesmazatelně všem do jejich paměti i do jejich srdcí.
Za zvony zaplaceno 95.304,- Kčs.
Svěceny byly tyto zvony:
Svatá Maria, váha 642 kg, základní tón g´1, průměr 101,8 cm, s nápisem: Vítězná ochránkyně Moravy, zůstaň Matkou lidu svému!
Sv. Josef, váha 351 kg, ladění b´1, průměr 84,6 cm, s nápisem: Sv. Josefe, ochránče církve svaté, oroduj za nás!
Sv. Barbora a sv. Florián, váha 243 kg, ladění c´´2, průměr 75 cm, s nápisem: Vaše mocná přímluva ať celou naši farnost chrání!
Umíráček s křížem, 45 kg, a´´2, průměr 43,3 cm, s nápisem: Provázej nás na naší pozemské pouti!
Zvony ulil: Franz Schilling Shöne, Glockengieserrei Apolda, NDR.
Tak se konečně v tomto roce splnilo dávné přání farníků, mít opět zvony.
Sňatků 25
Křtů 28
Pohřbů 22
Sv. přijímání 15.453
Léta Páně 1970
Zima byla velmi dlouhá, ale mírná. Velikonoce byly bílé ve sněhu, z 2. na 3. dubna napadlo opět až 30 cm nového sněhu. Obleva nastala až v polovině dubna.
Už po léta si farníci, zvláště z Lipové, Seče a Hrochova, stěžovali, že když v zimě jdou na bohoslužby do Jednova, ve sněhu se ukopou, unaví, potí se, a pak v kostele, kde je teplota pod nulou a mrzne, snadno se nachladí. Proto provisor jednal s ředitelstvím Jihomoravských energetických závodů v Prostějově, které povolilo instalovat v kostele elektrické vytápění akumulačními kamny. 5 těchto kamen stálo 19.162,- Kčs a úprava přípojky a svodů 1.878,- Kčs. Teplota v kostele v zimě se nyní pohybuje mezi 8 – 12°. Přesto, že farníci mají všechno pohodlí v kostele, přece mladí chodí raději přes bohoslužby do hostince a zapomínají, že přes hostinec se ještě nikdo do nebe nedostal. Na přípojce pracovali elektromontéři František Kuba z Konice a Oldřich Šustr ze Seče.
14. února byla děkovná pouť duchovenstva i věřících v jubilejním roce 1100. výročí úmrtí apoštola Slovanů sv. Cyrila. 15. února byl čten pastýřský list k zakončení Cyrilometodějského roku víry. 6. července bylo na Velehradě (1969) 610 autobusů, 2900 osobních aut, 1.100 motocyklů, 350 000 poutníků, 85.000 svatých přijímání, ovšem za celý rok.
Olomoucká arcidiecéze v jubilejním roce sv. Cyrila 1969 měla 554 aktivních kněží v duchovní správě. Přibylo 11 novokněží, arcidiecéze má v Olomouckém kněžském semináři 59 bohoslovců. V Litoměřickém celkem 70 bohoslovců.
Ve 13 farnostech posvěceno 42 zvonů.
17.3. uplynulo 350 let od mučednické smrti blahoslaveného Jana Sarkandera, který obětoval svůj život za víru a zpovědní tajemství. Tento rok byl jubilejním rokem bl. Jana Sarkandera a tak důstojným navázáním na skvělý úspěch jubilejního roku víry 1969. K jeho poctě byla opravena „Sarkandrovka“, kaple v Olomouci. Byl to úkol celodiecézní. Také naši farníci si vykonali pouť do Sarkandrovky v Olomouci a přispěli značným obnosem na její opravu.
3. května konány slavné bohoslužby a čten pastýřský list biskupů a ordinářů ČSR k 25. jubileu naší republiky, když skončila druhá světová válka a pro náš národ přetěžká rána německé okupace.
5.7. čten pastýřský list k 1100 výročí jmenování sv. Metoděje arcibiskupem slovanským.
Na neděli 6. září povolen poutní průvod ke cti sv. Andělů strážných na Stražisko.
18.10. si vykonali mužové pouť na sv. Hostýn.
Na poutích v tomto roce kázali: P. Jan Vinkler, admn. Bohuslavice, P. Jan Formánek, ústavní kněz, S. J., Borotín, P. Jaroslav Hofírek, admn. Brodek u Konice, P. Oldřich Burda, admn. Protivanov, P. František Vičar, děkan Opava.
Sňatků 21
Křtů 35
Pohřbů 26
Sv. příjímání 14.951
Zpracovali: P. Burget, R. Krajíček
5. ledna byl čten pastýřský list k zahájení jubilejního roku sv. Konstantina – Cyrila. 1100 let uplynulo od blažené smrti sv. Konstantina/Cyrila, našeho apoštola, tvůrce slovanského písma, prvního překladatele Písma sv. do slovanského jazyka, prvního učitele a vychovatele našeho kněžstva, zakladatele prvních škol a slovanské osvěty vůbec. Vyhlášen byl Cyrilometodějský rok víry.
V druhé polovině ledna byla vzrušena celá československá veřejnost i veřejnost ve světě dobrovolným odchodem na věčnost Jana Palacha, studujícího filosofické fakulty Karlovy university v Praze, který se na Václavském náměstí polil hořlavinou, zapálil se a pak odvezen do nemocnice, kde na následky spálenin zemřel. Zemřel na protest proti okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy. Neměl by se jeho čin považovat za sebevraždu, ale za sebeobětování s nejvznešenějším cílem probudit svědomí druhých.
14. února v jubilejní den 1.100 výročí smrti sv. Cyrila byla pouť kněží na Velehrad.
V tomto roce byla také obnovena duchovní cvičení pro laiky na posvátném Hostýně a jiných místech Moravy. V neděli 9. března byli farníci informováni o putování ostatků sv. Cyrila a vyzváni k hojné účasti při jejich přivítání v našem kostele. Ve středu pak byla přípravná pobožnost před přijetím ostatků, a zapojeny do těchto oslav i děti s kostelním pěveckým sborem. Pobožnost měla ráz bohoslužby slova s promluvou na téma „Z pohanství ke křesťanství u nás na Moravě“. Následující den bylo uvítání ostatků u kostela třemi kněžími a za zpěvu „Bože cos ráčil“ byly neseny do kostela v průvodě, kde byly umístěny na vhodném, květinami ozdobeném podstavci před hlavním oltářem v presbytáři. Opět byla bohoslužba slova, homilii přednesl P. Hofírek, víceděkan z Brodku u Konice. Děti přednesly básně a po litanii ke sv. patronům českým bylo požehnání ostatky sv. Cyrila a jejich uctění jejich políbením a za zpěvu „Bože cos ráčil“ v doprovodu 10 aut odvezeny do Konice. Návštěva ostatků v naší farnosti zapůsobila na farníky. Nejen byli poučeni o významu misijního díla sv. Cyrila, jeho bratra Metoděje na Moravě, ale i povzbuzeni k horlivějšímu plnění povinností víry a vyzváni, aby to dědictví otců předali dalšímu pokolení živé a zářící. Účast věřících na pobožnostech byla veliká!
Rehabilitace kněží:
P. Koutný Oldřich, odsouzen na 5 let
P. Zaňka Bohumil, odsouzen k 18 měsícům
P. Ferdinad Bílek, odsouzen na 7 let
P. Alois Urban, odsouzen na 9 let
P. Josef Fybereský, odsouzen na 4 roky
P. František Vykopal, odsouzen na 8 roků
P. Josef Zoubek, pro pobuřování a neoznámení trestného činu na 3 roky.
Všichni byli krajským soudem nebo státními soudy úplně rehabilitováni.
V neděli 11. května se konala pouť farníků na Velehrad spolu s farnostmi okresu prostějovského. Pouť mládeže byla 29. června.
17. května zemřel v Římě pražský kardinál Josef Beran, který po odjezdu z ČSR do Říma už se nesměl vrátit do vlasti živý ani mrtvý. Kolik lásky měl k českému i slovenskému lidu, ví jen Bůh všemohoucí.
V červnu byl odprodán pozemek na „Pořadí“ z par. č. 781/2 vl. l. č. 437 k. ú. Suchdol-Jednov p. Robertu Mazáčovi ze Suchdola č. 82. V srpnu další odprodej pozemku z parcely č. 74 a 75 na rozšíření zahrady Františku Markovi a jeho sousedu Karlu Benešovi.
10.10. odešel na věčnost kapitulní vikář olomoucké arcidiecéze prelát Josef Glogar. Jeho pohřeb se konal 16.10. z metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci. Zádušní bohoslužbu vykonal Otec biskup František Tomášek, v Bernardicích u Nového Jičína, kam byly ostatky v Pánu zemřelého převezeny, vykonal zádušní bohoslužby kanovník Otakar Trtílek.
17. října zvolila metropolitní kapitula novým kapitulním vikářem arcidiecéze kanovníka, profesora Josefa Vranu.
18.6.1969 byl plně rehabilitován J. E. Dr. Stanislav Zela, světící biskup olomoucký a bývalý generální vikář. Dlouho se ze své rehabilitace netěšil, zemřel 6.12.1969 v Radvanově u Tábora. Pohřeb byl 11.12. v Soběchlebích u Lipníka nad Bečvou.
V tomto roce se konala na Stražisku stavovská cvičení. Konal je a vedl P. Pavel Zíbal, tamější administrátor. 7.9. jsme vykonali průvodem pouť do Stražiska s hudbou. Průvodu se zúčastnilo přes 400 farníků.
21.9. zazpívala a zahrála „Loštická mládež“ z Loštic rytmické mešní písně.
Ve čtvrtek v poledne 25. září se roznesla celou farností radostná zpráva, že čtyři zvony pro naši farnost z NDR (Německé demokratické republiky) od fy. Franc Schilling a synové, jsou už v Prostějově na nádraží. V pátek 26. září v poledních hodinách byly ČSAD přivezeny a zatím složeny v hasičské zbrojnici. Aby taková ojedinělá slavnost svěcení zvonů byla co nejlépe připravena, bylo svěcení zvonů odloženo na neděli 12. října. Zatím přijel pan Jaroslav Dobrodinský, expert pro kampanologii Stát. ústavu památkové péče z Pelhřimova, kolaudovat nové zvony a shledal, že jsou zdařilé a vyhovují kolaudačním směrnicím. Celá farnost byla zapojena do přípravných prací. Místní provisor chtěl, aby zvony posvětil českobudějovický biskup Dr. Josef Hlouch, jeho sekretář pana biskupa omluvil pro množství práce. Proto byl pozván tehdy ještě kanovník Josef Vrana z Olomouce. Chlapci a děvčata pomáhali všude, kde toho bylo třeba. Děvčata pletla věnce na ozdobení zvonů, chlapci zase chystali slavobrány a malovali transparenty. Zvláště svým malířským uměním vynikl Ferdinand Koutný, domácí krejčí ze Suchdola-Klárek. Mnoho mladých i starších chystalo si národní kroje, neboť neměla to být slavnost jen církevní, ale i národní.
V uvedenou neděli ozdobila a ověnčila děvčata traktor, na kterém měly býti zvony vezeny. Po přivítání pana vysoce důstojného kanovníka profesora Josefa Vrany z Olomouce místním provisorem a chlapcem s děvčetem, seřadil se v 8.30 hod. průvod u kostela, odtud s hudbou za zpěvu „Bože cos ráčil“ ubíral se pořadím až k Labutickému kříži pro zvony, které tam byly připraveny. Odtud pak ve slavném průvodu byly zvony za účasti přes 5.000 farníků, poutníků vezeny ke kostelu k svěcení. Po svěcení byla sloužena mše sv. před kostelem, za farníky, dobrodince a za poutníky. Po mši poděkoval místní provizor světiteli, že přijal naše pozvání a zvony nám posvětil, poděkoval pak všem, kteří přišli na slavnost z blízka i daleka a všem, kteří svou obětavostí přispěli ke zdaru této slavnosti, a přál jim, aby se tento den zapsal nesmazatelně všem do jejich paměti i do jejich srdcí.
Za zvony zaplaceno 95.304,- Kčs.
Svěceny byly tyto zvony:
Svatá Maria, váha 642 kg, základní tón g´1, průměr 101,8 cm, s nápisem: Vítězná ochránkyně Moravy, zůstaň Matkou lidu svému!
Sv. Josef, váha 351 kg, ladění b´1, průměr 84,6 cm, s nápisem: Sv. Josefe, ochránče církve svaté, oroduj za nás!
Sv. Barbora a sv. Florián, váha 243 kg, ladění c´´2, průměr 75 cm, s nápisem: Vaše mocná přímluva ať celou naši farnost chrání!
Umíráček s křížem, 45 kg, a´´2, průměr 43,3 cm, s nápisem: Provázej nás na naší pozemské pouti!
Zvony ulil: Franz Schilling Shöne, Glockengieserrei Apolda, NDR.
Tak se konečně v tomto roce splnilo dávné přání farníků, mít opět zvony.
Sňatků 25
Křtů 28
Pohřbů 22
Sv. přijímání 15.453
Léta Páně 1970
Zima byla velmi dlouhá, ale mírná. Velikonoce byly bílé ve sněhu, z 2. na 3. dubna napadlo opět až 30 cm nového sněhu. Obleva nastala až v polovině dubna.
Už po léta si farníci, zvláště z Lipové, Seče a Hrochova, stěžovali, že když v zimě jdou na bohoslužby do Jednova, ve sněhu se ukopou, unaví, potí se, a pak v kostele, kde je teplota pod nulou a mrzne, snadno se nachladí. Proto provisor jednal s ředitelstvím Jihomoravských energetických závodů v Prostějově, které povolilo instalovat v kostele elektrické vytápění akumulačními kamny. 5 těchto kamen stálo 19.162,- Kčs a úprava přípojky a svodů 1.878,- Kčs. Teplota v kostele v zimě se nyní pohybuje mezi 8 – 12°. Přesto, že farníci mají všechno pohodlí v kostele, přece mladí chodí raději přes bohoslužby do hostince a zapomínají, že přes hostinec se ještě nikdo do nebe nedostal. Na přípojce pracovali elektromontéři František Kuba z Konice a Oldřich Šustr ze Seče.
14. února byla děkovná pouť duchovenstva i věřících v jubilejním roce 1100. výročí úmrtí apoštola Slovanů sv. Cyrila. 15. února byl čten pastýřský list k zakončení Cyrilometodějského roku víry. 6. července bylo na Velehradě (1969) 610 autobusů, 2900 osobních aut, 1.100 motocyklů, 350 000 poutníků, 85.000 svatých přijímání, ovšem za celý rok.
Olomoucká arcidiecéze v jubilejním roce sv. Cyrila 1969 měla 554 aktivních kněží v duchovní správě. Přibylo 11 novokněží, arcidiecéze má v Olomouckém kněžském semináři 59 bohoslovců. V Litoměřickém celkem 70 bohoslovců.
Ve 13 farnostech posvěceno 42 zvonů.
17.3. uplynulo 350 let od mučednické smrti blahoslaveného Jana Sarkandera, který obětoval svůj život za víru a zpovědní tajemství. Tento rok byl jubilejním rokem bl. Jana Sarkandera a tak důstojným navázáním na skvělý úspěch jubilejního roku víry 1969. K jeho poctě byla opravena „Sarkandrovka“, kaple v Olomouci. Byl to úkol celodiecézní. Také naši farníci si vykonali pouť do Sarkandrovky v Olomouci a přispěli značným obnosem na její opravu.
3. května konány slavné bohoslužby a čten pastýřský list biskupů a ordinářů ČSR k 25. jubileu naší republiky, když skončila druhá světová válka a pro náš národ přetěžká rána německé okupace.
5.7. čten pastýřský list k 1100 výročí jmenování sv. Metoděje arcibiskupem slovanským.
Na neděli 6. září povolen poutní průvod ke cti sv. Andělů strážných na Stražisko.
18.10. si vykonali mužové pouť na sv. Hostýn.
Na poutích v tomto roce kázali: P. Jan Vinkler, admn. Bohuslavice, P. Jan Formánek, ústavní kněz, S. J., Borotín, P. Jaroslav Hofírek, admn. Brodek u Konice, P. Oldřich Burda, admn. Protivanov, P. František Vičar, děkan Opava.
Sňatků 21
Křtů 35
Pohřbů 26
Sv. příjímání 14.951
Zpracovali: P. Burget, R. Krajíček
Kronika 1969 - 1970