Léta Páně 1978
Zima nebyla sice příliš tuhá, ale spíše dlouhá. Ani v květnu, červnu a červenci nebylo pořádné teplo. Bylo vlhko a chladno.
V první polovině roku P. Karel Hradilík byl ve stavu nemocných. Mše sv. bývala ráno a dojížděl ji denně sloužit P. Jan Grulich, kooperátor z Konice. Pohřby a svatby měl P. Jaroslav Hofírek, víceděkan z Brodku u Konice.
Velikonoce byly již 26. března. 17. března o Bolestném pátku (květném) vypomáhali vedle P. Grulicha Vldp. P. Jaroslav Hofírek, P. Ladislav Dvořák, a večer pak P. Frant. Škoda, děkan z Konice.
V dubnu a květnu vždy v neděli po ranní mši sv. byla příprava biřmovanců na přijetí svátosti biřmování, což se stalo dne 3. června 1978 v kostele Narození P. Marie v Konici, kde bylo toho dne biřmování pro celý konický děkanát. Z naší farnosti jich bylo 46. Svátost biřmování uděloval vd. Otec biskup Josef Vrana, apoštol. administrátor a vd. prelát František Vymětal.
V úterý 30. května provedena odevzdávka farnosti, poněvadž
dp. P. Karel Hradilík, dosavadní farář, odešel k 1. květnu do důchodu. Za účasti p. okres. církevního tajemníka p. Františka Hrubana a vldp. děkana v Konici, P. Františka Škody, přejímal farnost P. Jan Grulich, dosavadní kooperátor v Konici, jako provisor (s platností od 1.5.1978).
9.6.1978 se odstěhoval P. Karel Hradilík. 10. června ještě oddával novomanžele a pak odjel z farnosti do Loštic, kde pobývá jako důchodce.
11. června četl nový provisor při bohoslužbách jeho list na rozloučenou:
„Včera odešel do důchodu váš dlouholetý duchovní správce. Upřímně vám všem svým farníkům děkuje za vaši lásku k Pánu Bohu a za vaše porozumění pro věci Boží a zvláště pro svůj farní kostel. Velmi mnoho obětí jste přinesli, aby sešlý vnějšek i vnitřek kostela se zaskvěl v patřičné kráse, aby zvony vás volaly na bohoslužby a doprovázely vaše drahé na poslední místo odpočinku, aby i hřbitov byl důstojným místem odpočinku pro vaše zesnulé.
Za všechny tyto oběti a za všechno dobré co jste i mě prokázali, upřímné Pán Bůh zaplať.
Ale také vám připomínám, abyste zůstali pilnými navštěvovateli této vaší mariánské svatyně. Aby jste zůstali věrni víře, kterou jsem vám hlásal, abyste děti nábožensky vychovávali a vedli, a sami žijte tak, abyste neztratili to nejdrahocenější, nesmrtelnou duši.
Ve všech svých starostech a strastech obracejte se na Matku Boží Pannu Marii. Vždyť ona pohlíží s nebe s láskou a opravdovým zájmem o každého z nás do světa utrpení a bídy a vnáší do našeho života útěchu a předtuchu blažené věčnosti. Její mateřská ochrana se stává balzámem pro vyprahlá srdce, přináší svěžest, sílu, odvahu a zmužilost pro životní povinnosti a boje.
Za tak dlouhý čas v duchovní správě jsem měl možnost setkat se s každým z vás. Snad mé jednání nebylo vždy tak dobré, jak mělo být a proto prosím za odpuštění a také rád odpouštím všem, kteří mi nějak ublížili. Budu se dál za vás modlit a také i vy ve svých modlitbách na mne nezapomínejte. A kdybych se už s vámi mnohými nesetkal v tomto životě, kéž se všichni shledáme v blaženém věčném domově.
Dál vám budu posílat své požehnání, protože Boží milost nezná překážek prostoru a času.
Milost našeho Pána Ježíše Krista i láska Otcova i společenství svatého Ducha budiž s vámi se všemi.“
První starostí provisora bylo zajištění poutí. Velká pouť byla 2. července - P. František Zlámal, důchodce z Prostějova (bývalý farář osvětimanský), P. Josef Sosík, důchodce, t. č. Želeč u Brodku u Prostějova, a stálý pomocník o poutích P. Jaroslav Hofírek, víceděkan v Brodku u K. Poněkud nepříznivé počasí, 476 komunikantů.
Malá pouť 9. července 1978. Počasí velmi nevlídné, déšť a studený vítr. Pouze 385 sv. přijímání. Vypomáhali: P. Jan Vávra, důchodce Hruška (u Němčic n. Hanou), P. Josef Sosík, důchodce ze Želče, a P. Jar. Hofírek.
Pouť „Porciunkule“ o první neděli v srpnu se vydařila nejvíce. Byla oznámena i v Katolických novinách. Výpomoc jako o Malé pouti a k tomu Velkou mši sv. měl P. Oldřich Burda, admn. v Protivanově. Sv. přijímání podáno 622. Odpolední Te deum měl vldp. František Škoda, děkan konický.
Poslední pouť byla 10. září. Těsně před ní zemřel P. Jan Vávra v Hrušce, vypomohl obětavě vd. P. prelát, děkan ThDr CM bohoslovecké fakulty v Litoměřicích, František Vymětal, dále P. František Zlámal a P. Jaroslav Hofírek. Sv. přijímání bylo 513.
23. července se četl pastýřský list o rozhodnutí Sv. Otce Pavla VI. upravit hranice diecézí v ČSSR podle státních hranic. Apoštolská administratura v Českém Těšíně zanikla, její území se připojuje k diecézi olomoucké. Apoštolský administrátor ThDr k. c. Ant. Veselý se stal 2. generálním vikářem v Olomouci (vedle Otakara Trtílka). Olomoucká arcidiecéze je po Milánské druhou diecézí největší na světě.
Na Slovensku Trnava arcidiecézí!
Již dříve v r. 1978 na základě jednání vlády ČSSR se sv. Stolicí byl František kardinál Tomášek, dosavadní apoštolský administrátor pražský, jmenován a ustanoven pražským arcibiskupem. Byla to vyjímka, že biskup bez diecéze byl kardinálem. Nyní je sídelním arcibiskupem.
6. srpna 1978 zemřel v Castel Galdonfo veliký papež II. vatikánského sněmu Pavel VI., nedoživ se 81. roku svého života. Rekviem za něho bylo u nás v sobotu 12. srpna 1978. Kondolenci do Vatikánu zaslal i prezident ČSSR Dr. Gustav Husák (Viz Kat. noviny z 20.8.78 č. 34).
Konkláve k volbě nového papeže začalo v pátek 25.8.1978 a bylo jedním z nejkratších v dějinách. V sobotu 26. srpna byl zvolen benátský patriarcha Albíno Luciani, který si dal jména Jan Pavel I. Podle svých dvou bezprostředních předchůdců (Jan XXIII a Pavel VI.). Volba probíhala dle apoštol. konstituce Románo Pontificí eligendo z 1.10.1975 Pavla VI. Volit mohli kardinálové do 80 let, takže nejstarším v konkláve byl pražský arcibiskup František kardinál Tomášek. Sv. Otec byl v neděli 3. září uveden do svého úřadu. Jan Pavel I. odmítl papežskou tiáru a vrátil se ke staršímu symbolu palliu (užívaném ještě ve 4. století).
Rozhlasová stanice Hvězda přinesla zprávu o volbě Jana Pavla I. V 05.00 hod. ráno v neděli 27. srpna 1978 a tak mohl administrátor oznámit tuto událost věřícím před bohoslužbami, jejíchž texty jedinečně se hodily k této zprávě (21. neděle v mezidobí cyklus A). 3. září v neděli na pokyn apoštolské administratury v Olomouci se po bohoslužbách zpívalo Te Deum a 5 minut vyzváněly zvony na poděkování za št. volbu.
5. září náhle v Římě při audienci u nového papeže zemřel metropolita leningradský a novgorodský Nikodim, který se jako stálý člen synodu Ruské pravoslavné církve zúčastnil intronizace Jana Pavla I.
Katolické noviny č. 39 (24. září 1978) přinesly podstatnou část z prvního poselství sv. Otce Jana Pavla I. Nový papež si brzy získal velkou popularitu. Napsal již dříve knihu (Klustrissimi), v níž formou poutavých dopisů významnějším osobnostem (světcům, spisovatelům) již zemřelým probírá aktuální otázky.
29. září v dopoledních hodinách se však do světa rozletěla smutná neočekávaná zpráva, že papež Jan Pavel I, podlehl srdečnímu záchvatu pravděpodobně již 28. září před půlnocí. Byl papežem pouhých 33 dní. Narozen 17. října 1912 ve Torno di Canale v diecézi Belluno v severní Itálii. Byl prvním papežem narozeným v XX. stol. Pohřeb se konal 4. října (ve středu) 1978. Obřady na náměstí před Svatopetrskou bazilikou. Uložen byl v kryptě baziliky nedaleko hrobu obou předchůdců Jana XXIII. a Pavla VI.
V sobotu 14. října začalo konkláve k nové volbě papežské. Nejstarším voličem byl opět pražský arcibiskup Kardinál František Tomášek. Kardinálové v konkláve připravili celému světu veliké překvapení, když 16. října v den sv. Hedviky, patronky Slezska, po 456 letech zvolili papeže neitalského původu, arcibiskupa krakovského Karola Wojtylu, narozeného 18. května 1920 ve Wadovicích, v Krakovském vojvodství.
Dal si jméno Jan Pavel II. Na kněze byl vysvěcen 1.11.1946, 28.9.1958 konsekrován na biskupa světícího. Od 13.1.1964 arcibiskupem v Krakově, 26. června 1967 jej jmenoval papež Pavel VI. kardinálem. Zvolen byl v 111 členném konkláve 16. října 1978 po šesté hod. večerní v osmém kole volby.
Jako krakovský arcibiskup se kardinál Karol Wojtyla zúčastnil pohřbu
† kardinála Štěpána Trochty v Litoměřicích, kde však nevystupoval jako kardinál z důvodu každému u nás zřejmých. Když však byl zvolen papežem, poslal mu blahopřejný telegram i prezident ČSSR Gustav Husák.
22. října v neděli byl uveden do úřadu slavnostní mší sv. pod širým nebem před bazilikou sv. Petra ve Vatikánu.
Během roku 1978 bylo ve farnosti více zlatých svateb. Zvláštní zmínky si zaslouží oslava zlaté svatby manželů Burgetových za účasti 12 dětí a 39 vnoučat. Jeden ze synů žije v Runářově a je varhaníkem v Konici.
Sňatků 5
Křtů 41
Círk. pohřbených 26
Sv. přijímání 12.670
Léta Páně 1979
Nový rok začal velmi náhle uhodivšími třeskutými mrazy, které měly dalekosáhlé důsledky v celém národním hospodářství: prázdno ve školách, ba několik dní se v továrnách nepracovalo. Tepelné elektrárny nebyly dostatečně zásobeny uhlím, docházelo k vypínání elektřiny. Později byl zaveden od 1. dubna zvláštní letní čas, aby se ušetřilo elektrické energie. A i dlouho potom se projevily ještě důsledky této zimy. Nařízení šetřit elektrickým proudem vede k vypínání některých světel veřejného osvětlení (i hodin na kostelní věži) a dokonce pro kostely je stanoven tzv. limit. Smí se spotřebovat jen 90 % elektr. energie ve srovnání s rokem 1978. Případné překročení tohoto limitu má za následek odvádění penále 4,- Kčs za každou kWh nad stanovený limit! Dalším důsledkem, a to nejen mrazů, ale i celkové situace ve světě, bylo zdražení cen uhlí, topné nafty, a také poštovní poplatky se zvýšily. Také elektrický proud je dražší. Rodin se hodně dotklo zdražení textilu pro děti.
Pro církev římskokatolickou zůstane tento rok památným velkými cestami papeže Jana Pavla II. 24. ledna přijal ve Vatikánu ministra zahraničních věcí SSSR A. Gromyka. 25. ledna nastoupil cestu do Mexika, které nemá sice oficiální styky se svatou stolicí, ale připravilo náměstku Ježíše Krista velkolepé uvítání. Cestou do Mexika se sv. Otec zastavil v Dominikánské republice (San Domingo), kde byl vztyčen první kříž po objevení Ameriky Kr. Kolumbem, kde byla také první mše sv. na americké půdě a kde je nejstarší katolický chrám v Americe. V Mexiku sv. Otec zahájil III. generální konferenci latinskoamerických biskupů v Pueble. 31. ledna se sv. Otec vrátil do Říma. Katolické noviny přinesly o této cestě sv. Otce zprávy v č. 6 ze dne 11. února 1979 a v č. 7 ze dne 18. února 1979.
Další cesta sv. Otce směřovala do jeho vlasti do Polska. Uskutečnila se v prvých 10 dnech měsíce června 1979 a Katolické noviny o tom přinesly článek v 25. čísle ze dne 24. června 1979 „Cesta do vlasti“. Ze známých kněží od nás se tam dostal bývalý vězeň koncentračního tábora Osvětim P. Heřman Tyl, který byl nějaký čas administrátorem v Bohuslavicích. Nedovedeme si představit mši sv., při níž by při podávání sv. přijímání bylo třeba 700 kněží, jak se to stalo při mši sv. v Osvětimi, kde jmenovaný právě P. Heřman Tyl byl koncelebrantem sv. Otce.
Třetí velká cesta papežova směřovala na pozvání gener. tajemníka Organizace spojených národů Dr. Kurta Waldhaeima do OSN. Sv. Otec ji nastoupil 29. září, avšak zastavil se v Irsku a teprve 1. října letěl do USA a 2. října mluvil v plénu OSN. Potom navštívil ještě některá města Spojených států.
30. listopadu byl sv. Otec v Istanbulu, kde oslavil svátek sv. Ondřeje apoštola po boku cařihradského pravoslavného patriarchy. 1. prosince navštívil Efesos, kde dle podání žila se sv. Janem Panna Maria.
Z jiných událostí universální církve: 15. března vyšla první encyklika Jana Pavla II. „Vykupitel člověka – Redemptor hominis“. 25. února byla ve Vatikánu svatba. Sv. Otec oddával 22-letou dceru římského metaře s 29-letým elektrotechnikem (KN č. 13).
U nás bylo 250. výročí svatořečení sv. Jana Nepomuckého. Sv. Otec při této příležitosti poslal apoštolský list J. E. Františku kardinálu Tomáškovi. Ordináři českých diecézí poslali pastýřský list společně. Jinak se udělaly soupisy kaplí, soch apod. zasvěcených sv. Janu Nepomuckému. U nás je to kaplička v Klárkách.
30. června se dožil kardinál Tomášek 80 let (KN č. 25).
Život ve farnosti Suchdolské byl trochu rozvířen 600-letým výročím první zmínky v listinách o Suchdolu. Oslavy a sjezd rodáků byly velmi taktně položeny na sobotu před Velkou poutí. Byla též výstava v budově školy v Suchdole. Pro kostel nakreslil a napsal pro vývěsku p. Ferdinad Koutný z Klárek stručné dějiny Suchdola a kostela.
Při poutích vypomáhali P. Frant. Zlámal, důchodce, obětavě a vytrvale při všech poutích zpovídal a celebroval, dále P. Ladislav Zemánek, důchodce, kněz brněnské diecéze, vypomáhal o velké pouti a o Porciunkuli. Při malé pouti P. František Vičar, děkan z Opavy. Při pouti 9. září vd. prelát Dr. František Vymětal. Sv. přijímání o Vel. pouti 509, o Malé pouti 361 (nepříznivé počasí), o Porciunkuli 595; 9. září 655.
Sňatků 10
Křtů 29
Pohřbů 23
Sv. přijímání 11.656
Léta Páně 1980
První polovina roku byla velice deštivá a docházelo k náhlým změnám počasí. O velikonoční neděli 6. dubna napadlo najednou znenadání veliké množství sněhu, který však již v úterý 8. dubna úplně zmizel.
Na tento rok byl plánovaný nátěr kostelní věže. Nátěr provedli 2 inženýři horolezci z Brna, Jaroslav Špunda a Jiří Koláček, a to o sobotách, pokud bylo příznivé počasí, během května, června a července. Natřeli též věže kaplí v Seči a v Lipové. Na kostele též vyčistili a znovu natřeli průčelí (kolem soch, hodin apod.). Věž se leskne a každý hned z dálky viděl, že se něco dělá.
Začátkem roku bylo třeba dojednat na rok 1982 výměnu střešní krytiny na bývalé stodole a farní budově. Okresní stavební podnik, stavební správa v Konici, vyslal 2 zaměstnance, kteří s vedoucím konické pobočky měli zjistit rozsah práce a její potřebnost. Vzhledem k plánu podniku se zjistilo, že v roce 1982 by oprava nemohla být. Vedoucí konické odbočky p. M. Beneš však navrhl, že práce by mohla být provedena v 2. čtvrtletí roku 1980. ONV OCT i apoštol. administratura opravu povolily i po stránce finanční, p. okresní tajemník pro círk. věci Frant. Hruban dal povolení ke sbírkám v kostele a povolení k omítání farní budovy, když se to během roku stihne.
A tak se po vymalování celé farní budovy (Jaroslav Koudelka z Jednova) vyměňovala krytina. Bohužel nejsou pořádné tašky k dostání a tak se jako krytina dal vlnitý plech. Pracoval zde hlavně pan Vojtěch Snášel, klempíř z Jednova č. 3, p. Petr Koštěk ze Lhoty, a Stanislav Vybíral z Nové Dědiny. I když často pršelo, postupovali velice opatrně a vždy zakryli vše, co odkryli.
Potom se ukázalo, že časově bude ještě možno provést omítání fary. Předpokladem k tomu bylo okopání staré omítky, což s velkou horlivostí prováděli dobrovolníci brigádníci, zvláště pak P. František Racl ze Suchdola a nedávný ještě ministrant, který vstupuje do učení (klempířství), Josef Burget z Jednova. Omítání pak prováděli 3 zedníci (Josef Liška z Lipové, Josef Kolář z Lipové a p. Václav Synek z Klárek). Pomocníky zedníků vedl p. Alois Synek z Klárek a Alois Mikeš z Jednova.
Na počasí celého roku (dle názoru mnohých) měl velký vliv výbuch sopky Hora sv. Heleny ve Spojených státech amerických. Hora se snížila o několik set metrů! A popel sopky se dostal do horních vrstev atmosféry a tak má vliv na počasí. Málo dní bylo teplých a v důsledku toho a stálých dešťů se značně opozdily žně a ovoce na stromech nedozrálo. Plán nákupů obilí nesplnil žádný kraj, jenom pouze několik okresů.
Také zima přišla předčasně, vlastně na podzim 2. listopadu v neděli náhle napadlo množství sněhu, který se držel téměř 14 dní. 6. listopadu byl např. pohřeb bývalé porod. asistentky ze Seče Františky Přikrylové a autobus pro účastníky pohřbu do Seče nepřijel a vůbec autobusy nejezdily, že i děti do školy nejely.
To se opakovalo ještě začátkem prosince, kdy opět napadlo množství sněhu.
V tomto roce 1980 se uskutečnilo několik velkých apoštolských cest Sv. otce Jana Pavla II., který se 18.5.1980 dožil 60 let. Největší cesta byla vykonána ve dnech 2. až 11. května - Zaire (bývalé Belgické Kongo), Kongo (Brazaville), Keňa (Nairobi), Ghana (Acera), Horní Volta (nejchudší země - zastávka na 4 hodiny), Pobřeží Slonoviny. V Ghaně se setkal v Akkře s anglikánským arcibiskupem Dr. Ramseyem.
Další velká cesta byla do Brazilie. Také navštívil Francii – Paříž a Lissieux, a v listopadu Německou spolkovou republiku.
Pouti v Suchdole byly letos slabší. Nepříznivé počasí bylo o Velké a ještě víc o Malé pouti (6. a 13.6.) Lepší byla Porciunkule a pouť v září. Vypomáhali P. František Zlámal z Prostějova, P. Ladislav Zemánek z Benešova. Při Malé pouti P. Antonín Berka a při pouti 14. září prelát ThDr František Vymětal, gener. vikář olomoucké arcidiecéze a děkan CM bohoslovecké fakulty v Litoměřicích.
Sňatků 5
Křtů 21
Pohřbů 24
Sv. přijímání 10.002
Zpracovali: P. Burget, R. Krajíček
Zima nebyla sice příliš tuhá, ale spíše dlouhá. Ani v květnu, červnu a červenci nebylo pořádné teplo. Bylo vlhko a chladno.
V první polovině roku P. Karel Hradilík byl ve stavu nemocných. Mše sv. bývala ráno a dojížděl ji denně sloužit P. Jan Grulich, kooperátor z Konice. Pohřby a svatby měl P. Jaroslav Hofírek, víceděkan z Brodku u Konice.
Velikonoce byly již 26. března. 17. března o Bolestném pátku (květném) vypomáhali vedle P. Grulicha Vldp. P. Jaroslav Hofírek, P. Ladislav Dvořák, a večer pak P. Frant. Škoda, děkan z Konice.
V dubnu a květnu vždy v neděli po ranní mši sv. byla příprava biřmovanců na přijetí svátosti biřmování, což se stalo dne 3. června 1978 v kostele Narození P. Marie v Konici, kde bylo toho dne biřmování pro celý konický děkanát. Z naší farnosti jich bylo 46. Svátost biřmování uděloval vd. Otec biskup Josef Vrana, apoštol. administrátor a vd. prelát František Vymětal.
V úterý 30. května provedena odevzdávka farnosti, poněvadž
dp. P. Karel Hradilík, dosavadní farář, odešel k 1. květnu do důchodu. Za účasti p. okres. církevního tajemníka p. Františka Hrubana a vldp. děkana v Konici, P. Františka Škody, přejímal farnost P. Jan Grulich, dosavadní kooperátor v Konici, jako provisor (s platností od 1.5.1978).
9.6.1978 se odstěhoval P. Karel Hradilík. 10. června ještě oddával novomanžele a pak odjel z farnosti do Loštic, kde pobývá jako důchodce.
11. června četl nový provisor při bohoslužbách jeho list na rozloučenou:
„Včera odešel do důchodu váš dlouholetý duchovní správce. Upřímně vám všem svým farníkům děkuje za vaši lásku k Pánu Bohu a za vaše porozumění pro věci Boží a zvláště pro svůj farní kostel. Velmi mnoho obětí jste přinesli, aby sešlý vnějšek i vnitřek kostela se zaskvěl v patřičné kráse, aby zvony vás volaly na bohoslužby a doprovázely vaše drahé na poslední místo odpočinku, aby i hřbitov byl důstojným místem odpočinku pro vaše zesnulé.
Za všechny tyto oběti a za všechno dobré co jste i mě prokázali, upřímné Pán Bůh zaplať.
Ale také vám připomínám, abyste zůstali pilnými navštěvovateli této vaší mariánské svatyně. Aby jste zůstali věrni víře, kterou jsem vám hlásal, abyste děti nábožensky vychovávali a vedli, a sami žijte tak, abyste neztratili to nejdrahocenější, nesmrtelnou duši.
Ve všech svých starostech a strastech obracejte se na Matku Boží Pannu Marii. Vždyť ona pohlíží s nebe s láskou a opravdovým zájmem o každého z nás do světa utrpení a bídy a vnáší do našeho života útěchu a předtuchu blažené věčnosti. Její mateřská ochrana se stává balzámem pro vyprahlá srdce, přináší svěžest, sílu, odvahu a zmužilost pro životní povinnosti a boje.
Za tak dlouhý čas v duchovní správě jsem měl možnost setkat se s každým z vás. Snad mé jednání nebylo vždy tak dobré, jak mělo být a proto prosím za odpuštění a také rád odpouštím všem, kteří mi nějak ublížili. Budu se dál za vás modlit a také i vy ve svých modlitbách na mne nezapomínejte. A kdybych se už s vámi mnohými nesetkal v tomto životě, kéž se všichni shledáme v blaženém věčném domově.
Dál vám budu posílat své požehnání, protože Boží milost nezná překážek prostoru a času.
Milost našeho Pána Ježíše Krista i láska Otcova i společenství svatého Ducha budiž s vámi se všemi.“
První starostí provisora bylo zajištění poutí. Velká pouť byla 2. července - P. František Zlámal, důchodce z Prostějova (bývalý farář osvětimanský), P. Josef Sosík, důchodce, t. č. Želeč u Brodku u Prostějova, a stálý pomocník o poutích P. Jaroslav Hofírek, víceděkan v Brodku u K. Poněkud nepříznivé počasí, 476 komunikantů.
Malá pouť 9. července 1978. Počasí velmi nevlídné, déšť a studený vítr. Pouze 385 sv. přijímání. Vypomáhali: P. Jan Vávra, důchodce Hruška (u Němčic n. Hanou), P. Josef Sosík, důchodce ze Želče, a P. Jar. Hofírek.
Pouť „Porciunkule“ o první neděli v srpnu se vydařila nejvíce. Byla oznámena i v Katolických novinách. Výpomoc jako o Malé pouti a k tomu Velkou mši sv. měl P. Oldřich Burda, admn. v Protivanově. Sv. přijímání podáno 622. Odpolední Te deum měl vldp. František Škoda, děkan konický.
Poslední pouť byla 10. září. Těsně před ní zemřel P. Jan Vávra v Hrušce, vypomohl obětavě vd. P. prelát, děkan ThDr CM bohoslovecké fakulty v Litoměřicích, František Vymětal, dále P. František Zlámal a P. Jaroslav Hofírek. Sv. přijímání bylo 513.
23. července se četl pastýřský list o rozhodnutí Sv. Otce Pavla VI. upravit hranice diecézí v ČSSR podle státních hranic. Apoštolská administratura v Českém Těšíně zanikla, její území se připojuje k diecézi olomoucké. Apoštolský administrátor ThDr k. c. Ant. Veselý se stal 2. generálním vikářem v Olomouci (vedle Otakara Trtílka). Olomoucká arcidiecéze je po Milánské druhou diecézí největší na světě.
Na Slovensku Trnava arcidiecézí!
Již dříve v r. 1978 na základě jednání vlády ČSSR se sv. Stolicí byl František kardinál Tomášek, dosavadní apoštolský administrátor pražský, jmenován a ustanoven pražským arcibiskupem. Byla to vyjímka, že biskup bez diecéze byl kardinálem. Nyní je sídelním arcibiskupem.
6. srpna 1978 zemřel v Castel Galdonfo veliký papež II. vatikánského sněmu Pavel VI., nedoživ se 81. roku svého života. Rekviem za něho bylo u nás v sobotu 12. srpna 1978. Kondolenci do Vatikánu zaslal i prezident ČSSR Dr. Gustav Husák (Viz Kat. noviny z 20.8.78 č. 34).
Konkláve k volbě nového papeže začalo v pátek 25.8.1978 a bylo jedním z nejkratších v dějinách. V sobotu 26. srpna byl zvolen benátský patriarcha Albíno Luciani, který si dal jména Jan Pavel I. Podle svých dvou bezprostředních předchůdců (Jan XXIII a Pavel VI.). Volba probíhala dle apoštol. konstituce Románo Pontificí eligendo z 1.10.1975 Pavla VI. Volit mohli kardinálové do 80 let, takže nejstarším v konkláve byl pražský arcibiskup František kardinál Tomášek. Sv. Otec byl v neděli 3. září uveden do svého úřadu. Jan Pavel I. odmítl papežskou tiáru a vrátil se ke staršímu symbolu palliu (užívaném ještě ve 4. století).
Rozhlasová stanice Hvězda přinesla zprávu o volbě Jana Pavla I. V 05.00 hod. ráno v neděli 27. srpna 1978 a tak mohl administrátor oznámit tuto událost věřícím před bohoslužbami, jejíchž texty jedinečně se hodily k této zprávě (21. neděle v mezidobí cyklus A). 3. září v neděli na pokyn apoštolské administratury v Olomouci se po bohoslužbách zpívalo Te Deum a 5 minut vyzváněly zvony na poděkování za št. volbu.
5. září náhle v Římě při audienci u nového papeže zemřel metropolita leningradský a novgorodský Nikodim, který se jako stálý člen synodu Ruské pravoslavné církve zúčastnil intronizace Jana Pavla I.
Katolické noviny č. 39 (24. září 1978) přinesly podstatnou část z prvního poselství sv. Otce Jana Pavla I. Nový papež si brzy získal velkou popularitu. Napsal již dříve knihu (Klustrissimi), v níž formou poutavých dopisů významnějším osobnostem (světcům, spisovatelům) již zemřelým probírá aktuální otázky.
29. září v dopoledních hodinách se však do světa rozletěla smutná neočekávaná zpráva, že papež Jan Pavel I, podlehl srdečnímu záchvatu pravděpodobně již 28. září před půlnocí. Byl papežem pouhých 33 dní. Narozen 17. října 1912 ve Torno di Canale v diecézi Belluno v severní Itálii. Byl prvním papežem narozeným v XX. stol. Pohřeb se konal 4. října (ve středu) 1978. Obřady na náměstí před Svatopetrskou bazilikou. Uložen byl v kryptě baziliky nedaleko hrobu obou předchůdců Jana XXIII. a Pavla VI.
V sobotu 14. října začalo konkláve k nové volbě papežské. Nejstarším voličem byl opět pražský arcibiskup Kardinál František Tomášek. Kardinálové v konkláve připravili celému světu veliké překvapení, když 16. října v den sv. Hedviky, patronky Slezska, po 456 letech zvolili papeže neitalského původu, arcibiskupa krakovského Karola Wojtylu, narozeného 18. května 1920 ve Wadovicích, v Krakovském vojvodství.
Dal si jméno Jan Pavel II. Na kněze byl vysvěcen 1.11.1946, 28.9.1958 konsekrován na biskupa světícího. Od 13.1.1964 arcibiskupem v Krakově, 26. června 1967 jej jmenoval papež Pavel VI. kardinálem. Zvolen byl v 111 členném konkláve 16. října 1978 po šesté hod. večerní v osmém kole volby.
Jako krakovský arcibiskup se kardinál Karol Wojtyla zúčastnil pohřbu
† kardinála Štěpána Trochty v Litoměřicích, kde však nevystupoval jako kardinál z důvodu každému u nás zřejmých. Když však byl zvolen papežem, poslal mu blahopřejný telegram i prezident ČSSR Gustav Husák.
22. října v neděli byl uveden do úřadu slavnostní mší sv. pod širým nebem před bazilikou sv. Petra ve Vatikánu.
Během roku 1978 bylo ve farnosti více zlatých svateb. Zvláštní zmínky si zaslouží oslava zlaté svatby manželů Burgetových za účasti 12 dětí a 39 vnoučat. Jeden ze synů žije v Runářově a je varhaníkem v Konici.
Sňatků 5
Křtů 41
Círk. pohřbených 26
Sv. přijímání 12.670
Léta Páně 1979
Nový rok začal velmi náhle uhodivšími třeskutými mrazy, které měly dalekosáhlé důsledky v celém národním hospodářství: prázdno ve školách, ba několik dní se v továrnách nepracovalo. Tepelné elektrárny nebyly dostatečně zásobeny uhlím, docházelo k vypínání elektřiny. Později byl zaveden od 1. dubna zvláštní letní čas, aby se ušetřilo elektrické energie. A i dlouho potom se projevily ještě důsledky této zimy. Nařízení šetřit elektrickým proudem vede k vypínání některých světel veřejného osvětlení (i hodin na kostelní věži) a dokonce pro kostely je stanoven tzv. limit. Smí se spotřebovat jen 90 % elektr. energie ve srovnání s rokem 1978. Případné překročení tohoto limitu má za následek odvádění penále 4,- Kčs za každou kWh nad stanovený limit! Dalším důsledkem, a to nejen mrazů, ale i celkové situace ve světě, bylo zdražení cen uhlí, topné nafty, a také poštovní poplatky se zvýšily. Také elektrický proud je dražší. Rodin se hodně dotklo zdražení textilu pro děti.
Pro církev římskokatolickou zůstane tento rok památným velkými cestami papeže Jana Pavla II. 24. ledna přijal ve Vatikánu ministra zahraničních věcí SSSR A. Gromyka. 25. ledna nastoupil cestu do Mexika, které nemá sice oficiální styky se svatou stolicí, ale připravilo náměstku Ježíše Krista velkolepé uvítání. Cestou do Mexika se sv. Otec zastavil v Dominikánské republice (San Domingo), kde byl vztyčen první kříž po objevení Ameriky Kr. Kolumbem, kde byla také první mše sv. na americké půdě a kde je nejstarší katolický chrám v Americe. V Mexiku sv. Otec zahájil III. generální konferenci latinskoamerických biskupů v Pueble. 31. ledna se sv. Otec vrátil do Říma. Katolické noviny přinesly o této cestě sv. Otce zprávy v č. 6 ze dne 11. února 1979 a v č. 7 ze dne 18. února 1979.
Další cesta sv. Otce směřovala do jeho vlasti do Polska. Uskutečnila se v prvých 10 dnech měsíce června 1979 a Katolické noviny o tom přinesly článek v 25. čísle ze dne 24. června 1979 „Cesta do vlasti“. Ze známých kněží od nás se tam dostal bývalý vězeň koncentračního tábora Osvětim P. Heřman Tyl, který byl nějaký čas administrátorem v Bohuslavicích. Nedovedeme si představit mši sv., při níž by při podávání sv. přijímání bylo třeba 700 kněží, jak se to stalo při mši sv. v Osvětimi, kde jmenovaný právě P. Heřman Tyl byl koncelebrantem sv. Otce.
Třetí velká cesta papežova směřovala na pozvání gener. tajemníka Organizace spojených národů Dr. Kurta Waldhaeima do OSN. Sv. Otec ji nastoupil 29. září, avšak zastavil se v Irsku a teprve 1. října letěl do USA a 2. října mluvil v plénu OSN. Potom navštívil ještě některá města Spojených států.
30. listopadu byl sv. Otec v Istanbulu, kde oslavil svátek sv. Ondřeje apoštola po boku cařihradského pravoslavného patriarchy. 1. prosince navštívil Efesos, kde dle podání žila se sv. Janem Panna Maria.
Z jiných událostí universální církve: 15. března vyšla první encyklika Jana Pavla II. „Vykupitel člověka – Redemptor hominis“. 25. února byla ve Vatikánu svatba. Sv. Otec oddával 22-letou dceru římského metaře s 29-letým elektrotechnikem (KN č. 13).
U nás bylo 250. výročí svatořečení sv. Jana Nepomuckého. Sv. Otec při této příležitosti poslal apoštolský list J. E. Františku kardinálu Tomáškovi. Ordináři českých diecézí poslali pastýřský list společně. Jinak se udělaly soupisy kaplí, soch apod. zasvěcených sv. Janu Nepomuckému. U nás je to kaplička v Klárkách.
30. června se dožil kardinál Tomášek 80 let (KN č. 25).
Život ve farnosti Suchdolské byl trochu rozvířen 600-letým výročím první zmínky v listinách o Suchdolu. Oslavy a sjezd rodáků byly velmi taktně položeny na sobotu před Velkou poutí. Byla též výstava v budově školy v Suchdole. Pro kostel nakreslil a napsal pro vývěsku p. Ferdinad Koutný z Klárek stručné dějiny Suchdola a kostela.
Při poutích vypomáhali P. Frant. Zlámal, důchodce, obětavě a vytrvale při všech poutích zpovídal a celebroval, dále P. Ladislav Zemánek, důchodce, kněz brněnské diecéze, vypomáhal o velké pouti a o Porciunkuli. Při malé pouti P. František Vičar, děkan z Opavy. Při pouti 9. září vd. prelát Dr. František Vymětal. Sv. přijímání o Vel. pouti 509, o Malé pouti 361 (nepříznivé počasí), o Porciunkuli 595; 9. září 655.
Sňatků 10
Křtů 29
Pohřbů 23
Sv. přijímání 11.656
Léta Páně 1980
První polovina roku byla velice deštivá a docházelo k náhlým změnám počasí. O velikonoční neděli 6. dubna napadlo najednou znenadání veliké množství sněhu, který však již v úterý 8. dubna úplně zmizel.
Na tento rok byl plánovaný nátěr kostelní věže. Nátěr provedli 2 inženýři horolezci z Brna, Jaroslav Špunda a Jiří Koláček, a to o sobotách, pokud bylo příznivé počasí, během května, června a července. Natřeli též věže kaplí v Seči a v Lipové. Na kostele též vyčistili a znovu natřeli průčelí (kolem soch, hodin apod.). Věž se leskne a každý hned z dálky viděl, že se něco dělá.
Začátkem roku bylo třeba dojednat na rok 1982 výměnu střešní krytiny na bývalé stodole a farní budově. Okresní stavební podnik, stavební správa v Konici, vyslal 2 zaměstnance, kteří s vedoucím konické pobočky měli zjistit rozsah práce a její potřebnost. Vzhledem k plánu podniku se zjistilo, že v roce 1982 by oprava nemohla být. Vedoucí konické odbočky p. M. Beneš však navrhl, že práce by mohla být provedena v 2. čtvrtletí roku 1980. ONV OCT i apoštol. administratura opravu povolily i po stránce finanční, p. okresní tajemník pro círk. věci Frant. Hruban dal povolení ke sbírkám v kostele a povolení k omítání farní budovy, když se to během roku stihne.
A tak se po vymalování celé farní budovy (Jaroslav Koudelka z Jednova) vyměňovala krytina. Bohužel nejsou pořádné tašky k dostání a tak se jako krytina dal vlnitý plech. Pracoval zde hlavně pan Vojtěch Snášel, klempíř z Jednova č. 3, p. Petr Koštěk ze Lhoty, a Stanislav Vybíral z Nové Dědiny. I když často pršelo, postupovali velice opatrně a vždy zakryli vše, co odkryli.
Potom se ukázalo, že časově bude ještě možno provést omítání fary. Předpokladem k tomu bylo okopání staré omítky, což s velkou horlivostí prováděli dobrovolníci brigádníci, zvláště pak P. František Racl ze Suchdola a nedávný ještě ministrant, který vstupuje do učení (klempířství), Josef Burget z Jednova. Omítání pak prováděli 3 zedníci (Josef Liška z Lipové, Josef Kolář z Lipové a p. Václav Synek z Klárek). Pomocníky zedníků vedl p. Alois Synek z Klárek a Alois Mikeš z Jednova.
Na počasí celého roku (dle názoru mnohých) měl velký vliv výbuch sopky Hora sv. Heleny ve Spojených státech amerických. Hora se snížila o několik set metrů! A popel sopky se dostal do horních vrstev atmosféry a tak má vliv na počasí. Málo dní bylo teplých a v důsledku toho a stálých dešťů se značně opozdily žně a ovoce na stromech nedozrálo. Plán nákupů obilí nesplnil žádný kraj, jenom pouze několik okresů.
Také zima přišla předčasně, vlastně na podzim 2. listopadu v neděli náhle napadlo množství sněhu, který se držel téměř 14 dní. 6. listopadu byl např. pohřeb bývalé porod. asistentky ze Seče Františky Přikrylové a autobus pro účastníky pohřbu do Seče nepřijel a vůbec autobusy nejezdily, že i děti do školy nejely.
To se opakovalo ještě začátkem prosince, kdy opět napadlo množství sněhu.
V tomto roce 1980 se uskutečnilo několik velkých apoštolských cest Sv. otce Jana Pavla II., který se 18.5.1980 dožil 60 let. Největší cesta byla vykonána ve dnech 2. až 11. května - Zaire (bývalé Belgické Kongo), Kongo (Brazaville), Keňa (Nairobi), Ghana (Acera), Horní Volta (nejchudší země - zastávka na 4 hodiny), Pobřeží Slonoviny. V Ghaně se setkal v Akkře s anglikánským arcibiskupem Dr. Ramseyem.
Další velká cesta byla do Brazilie. Také navštívil Francii – Paříž a Lissieux, a v listopadu Německou spolkovou republiku.
Pouti v Suchdole byly letos slabší. Nepříznivé počasí bylo o Velké a ještě víc o Malé pouti (6. a 13.6.) Lepší byla Porciunkule a pouť v září. Vypomáhali P. František Zlámal z Prostějova, P. Ladislav Zemánek z Benešova. Při Malé pouti P. Antonín Berka a při pouti 14. září prelát ThDr František Vymětal, gener. vikář olomoucké arcidiecéze a děkan CM bohoslovecké fakulty v Litoměřicích.
Sňatků 5
Křtů 21
Pohřbů 24
Sv. přijímání 10.002
Zpracovali: P. Burget, R. Krajíček
Kronika 1978 - 1980