Vítejte na ministrantské stránce !

Ministrant je rytíř eucharistie, ten, který se nestydí za svou víru a za Boha!

MINISTRANT:
Být ministrantem, je nejen umět, jak se chovat a přisluhovat u oltáře (jak držet knížku, nebo jak stát apod.), ale i jak se chovat jako křesťan.
Latinské slovo ministrare se dá přeložit jako "sloužit".
Ježíš při své poslední večeři nám lidem ukázal, jak bychom měli prokazovat svoji moc. (Jan 13, 1-20) Naše moc je podle jeho odkazu ve službě. Proto již dva tisíce let se církev snaží ostatním sloužit (ať už je to svátostmi, charitou, řeholními společnostmi atd.). Ten, kdo má rád Boha, se často ptá: "Jak ti mám Bože sloužit ve svém životě?" A pokud člověk má chuť se z lásky k Bohu zapojit do služby a pochopí, že by se měl dát do služby druhým, potom už není problém být tím, který slouží. Ale to také od nás vyžaduje modlitbu o sílu překonat naše vlastní sobecké Já.
Jednou ze služeb je také pomoc knězi při udílení některých svátostí, zejména svátosti křtu a eucharistie (sv. přijímání a mše svaté). Ale jak jsme si řekli, ne jenom, je to i služba mimo zdi kostela a to je hlavním posláním ministranta. Funkcí každého ministranta je prostě sloužit - jak to ostatně má ve svém názvu.
Je dobré, že v naší farnosti je hodně ministrantů a kněz není u oltáře sám. Děkujeme zvláště těm ministrantům, kteří nemyslí na Boha jenom v neděli a touží být s ním i během týdne. Protože mše svatá je to nejdůležitější v našem životě. Je to základ, na kterém lze stavět.  Mezi služby ministranta patří také pomoc při udílení některých svátostí, zejména svátosti křtu a eucharistie (sv. přijímání a mše svaté).


Ministrantské menu:

Patroni ministrantů
Mše svatá
Liturgické barvy
Liturgické knihy
Liturgický slovník
Liturgický rok
Postoje ministranta
Biblické postavy


Služba u oltáře
Kdo se může stát ministrantem?

Ministrant půjčuje svá ústa, ale i ruce a sebe celého, aby Pán mohl přijít mezi nás. Ministrant, když ministruje, dává se Pánu Ježíši do služby. Když čte čtení nebo žalm, nebo přímluvy, půjčuje Pánu Ježíši svá ústa, aby On k nám mohl mluvit. Když při mši svaté nese svíčky, konvičky, kalich nebo misku s hostiemi, půjčuje Pánu Ježíši své ruce i sebe samého.
Ministrant by si měl také dobře zapamatovat, že jeho ministrování nekončí hned po mši svaté, ale pokračuje i potom. Nejen v kostele, ale i doma, ve škole, mezi kamarády má půjčovat svá ústa a své ruce a sebe celého, aby sám Ježíš mohl dál přicházet mezi lidi, prokazovat jim dobro a vést je k Bohu
Ministrování je především praktická služba u oltáře. Mezi liturgické funkce u oltáře patří: lektor, akolyta, krucifer, ceroferáři, librista, turiferář, navikulář a komentátor.




.
MODLITBY MINISTRANTA:

Přede mší sv.
Pane, otevři má ústa, abych Tě důstojně chválil
a očisť mé srdce ode všech nedokonalostí,

abych Ti uctivě sloužil po celou mši svatou
u Tvého oltáře. Amen.

Po mši sv.
Děkuji Ti Pane za všechna dobrodiní,

která jsem dostal při mši svaté, u Tvého oltáře.
Skrze Krista našeho Pána. Amen.
Pravidla pro ministranty:

1. Na mši svatou přicházíme vždy včas, minimálně 5 minut před
jejím začátkem!
2. Kromě neděle a svátků si uděláme na mši čas i ve všední den!
3. Před vstupem do kostela vypneme mobilní telefony a necháme
je v sakristii!
4. V kostele (a nejen tam) se chováme slušně!
5. Jakmile vejdeme do sakristie, pozdravíme: „Chvála Kristu."
...(případně odpovíme: „Navěky").
A samozřejmě nezapomeneme pozdravit Pána Ježíše
ve svatostánku (poklekneme a požehnáme se svěcenou vodou).
6. Při mši (i přede mší v sakristii) se nebavíme, když mluvíme, tak jen
to co je nutné!
7. Dáváme pozor na průběh mše, je-li něco potřeba, jsme vždy
po ruce!
8. Aktivně se účastníme mše, odpovídáme, zpíváme a modlíme se
s ostatními!
9. U oltáře neběháme ani nepřebíháme ze strany na stranu, nejsme
na sportovišti!
10. Ruce máme sepnuty na hrudi (nepodpíráme si pupek a
nehrajeme si s prsty)!
11. Před odchodem se rozloučíme: „S Pánem Bohem."
...a nezapomeneme na Pána Ježíše ve svatostánku
(poklekneme a opět se požehnáme svěcenou vodou).